středa 23. října 2013

Nákupy? Manuál na přežití dle eM


Zdravím Vás všechny,

na malinkou chvilku jsem se odmlčela, protože jsem cítila už velkou únavu, která se začala projevovat i v mých zvolených tématech a potřebovala jsem se prostě jen zastavit, utřídit si spoustu zážitků a myšlenek a na chvíli pocítit blahodárný klid, kdy v mysli pořád neprobíhá nějaký dialog nebo se netvoří schéma článku...
Můj blog chce být především pozitivním místem, ale už je mou povahou občas píchnout do vosího hnízda a mám potřebu psát o tématech ne zrovna pozitivních, která se mě osobně dotýkají, a jak tuším nejenom mě. 
Píšu je pro Vás, abyste mohli zde případně diskutovat nebo psát své příběhy a cítit tak, že je zde někdo, kdo ví, co třeba cítíte. 
Samozřejmě bylo by naivní se domnívat, že všichni budete reagovat pozitivně, bohužel to musím risknout...

A jak jste se měli? Nakupovali jste?
Dnešní článek bude opět kecací, tak snad to se mnou vydržíte než zase budu schopna psát nějaké seriózní recenze o kosmetice. Ale tak nějak doufám, že tohle téma nebude cizí nikomu z Vás.

Už nějakou dobu nedobrovolně (ale kdo by si stěžoval !-) trávím mnohem více času, než je u mě obvyklé, v nákupních centrech. 
A tak jsem se rozhodla napsat o tom více slov a shrnout své poznatky do několika bodů, které jsou pro mě osobně životně důležité.
Řeknu Vám, nejsem shopaholic v pravém slova smyslu, ne že by mě nebavilo kupovat si hezké věci, ale mě vůbec nebaví to všechno kolem toho. 
A svým způsobem je to pro mě i dost často utrpení. 
Vyjímkou jsou světlé chvilky, kdy se jen tak procházím s kamarádkou a  očumujeme kosmetiku, ale tohle je opravdu vyjímečná situace - 
o takové jsem psala minulý pátek. 
Dnes chci psát o nakupování jako takovém, myslím, že to bude nejsrozumitelnější v bodech - takže zde pro Vás moje

NAKUPOVACÍ DESATERO

Báječný svět? 
zdroj: www.warcenter.cz

1. Ideální nakupování podle eM jako oxymorón.
Ideální by totiž bylo, kdybych mohla nakupovat v obchodním centru bez lidí (dobře prodavačky jsou nutné).
Prázdné obchodní centrum bez davů, přetlačování, narážení a vyhýbání se, přeplněných kabinek a front...
Měla jsem to potěšení zažít obchodní centrum, kdy v něm byl otevřený jen hlavní supermarket a všechny ostatní obchody ještě neměly otevřeno. Ten klid a prázdno, aach.. Pravda, kromě potravin a smíšeného sortimentu nekoupím nic....

2. Nakupování je stresová situace.
A mozek mi velí bojuj nebo uteč - no jo, to se lehce říká, ale člověk musí adekvátně posoudit v jaké situaci použít vhodnou možnost.....Každopádně nadledvinky produkují adrenalin a je třeba celé nakupování tomuto přizpůsobit :-)

3. Ačkoliv už dávno nemám věk "zajíce" při nakupování jsem se naučila kličkovat jako zajíc....
Můžete mít za cíl navštívit jen tři obchody v celém obchodním centru, ale zaručuji Vám, že se to nepovede....a navíc ty zacílené obchody jsou od sebe tak vzdálené, že stejně oběhnu celé OC...
Ale protože nejsem na procházce a nějaký ten cíl mám a nechci trávit v obchodech celý den, tak jdu rychle a kličkuji mezi korzujícími lidmi, kteři jsou evidentně na procházce - většinou rodinné procházce...samozřejmě také kličkuji mezi regály a stojany :)

ZAJÍC? ZAJÍC
zdroj: www.pohadkar.cz

4. Povinná výbava při nakupování nejen pro kosmetickou blogerku
Jak bylo řečeno, tělo reaguje na nakupovací akci v přeplněném uzavřeném klimatizovaném prostoru jako by zažívalo stres. 
Z toho plyne, že pleť bude tento stav velmi rychle reflektovat. 
A slovo klimatizovaný tady hraje podstatnou roli. 
O svou pleť momentálně pečuji naprosto vyhovujícími prostředky (áách, konečně to můžu říct :-))
a nestává se mi, že musím dovyživovat, ale při nakupování pleť začne rychle ztrácet hydrataci, a je jedno čím jsem ji namazala 
- hyaluron vysaje klimoška...
Projdu chladným ránem do klimatizované budovy, umyju si  ruce
na WC a za chvíli mě svědí a rudnou...
Stejně tak rty. Dámy rtěnka není luxus, je to nutnost pro přežití :-). 
Ochrání Vaše rty a ještě krásně vypadáte...ale pro pořádek sebou nosím i balzám na rty.
A co bych to byla za blogerku, kdybych nevlezla v OC přeplněném obchody do drogešky. 
Původně jsem potřebovala hlavně odličovací tampony a tělové máslo Alverde...ale moje žíznivá pleť mě docela trápila, a tak jsem chodila a koukala co by...
Hodně jsem si oblíbila tělová másla Alverde, ale musím přiznat, že se mi během léta to krásně vonící melounové přejedlo..a tak jsem se rozhlížela dál po regále. 
Makadamové máslo bylo z nějakého nepochopitelného důvodu dražší než limitka... a pak jsem zahlédla velkou růžovou tubu - tělový krém s růží. Složením je více než podobné tělovému máslu jen má praktičtější obal v tubě. Obsahem je stejné 200 ml a cenově  příjemnější 83 Kč...
Očuchala jsem a volba byla jasná. Samozřejmě, že jsem okamžitě prubla jak na ruce, tak i na pleť a bylo velmi příjemné a zachránilo mou pleť od napětí...
A jak jsem tak byla v tom růžovém opojení - zahlédla jsem v regále pleťovou masku. 
Bylo mi jasné, že až přijedu domů z nákupů, budu muset dodat pleti extra péči, za to, jak jsem ji vyšťavila - tak jsem si řekla, že je to příležitost tuhle masku vyzkoušet.... 
Maska s divokou růží za 29 Kč byla další moje volba.
Obsáhlejší recenze těchto výrobků určitě bude.


Asi bude možná už zbytečné říct, že pravidelné doplňovaní tekutin je při nakupování nutností taky a to pro všechny členy nakupovací výpravy, rodinné či zpřátelené...

Mattoni už není....

Hydratace, hydratace - základ nakupovacího úspěchu :)

5. Kdo uteče vyhraje
A teď si povíme o situaci, kdy je jediná možnost, jak přežít nákupy útěk :-)
A to i tehdy, když jste hladová, žíznivá a uondaná. 
Po hodině trmácení po přeplněné IKEA se vracím zpátky  v naději, že fronta ve švédské restauraci polevila a já si konečně sednu s lososem, dezertem, bezedným hrnkem a časopisem  a načerpám sil.....
Ne, fronta je pořád stejně dlouhá a jak se tak postavím na konec té fronty, začíná se mě zmocňovat panika a nepříjemný pocit z přeplněného prostoru
a z toho, že budu muset trávit dlouhý čas ve frontě a nakonec si ani nesednu...
I přesto, že si člověk musí odepřít oblíbené jídlo, ač velmi hladový, toto je situace, kdy je lepší utéct...


6. Flexibilitou k přežití
A právě ta flexibilita Vám pomůže v situaci, kdy sice strašně něco chcete, ale překážek je tolik, že byste si asi ani to vytoužené nevychutnali - umět rychle reagovat na situace je základ úspěchu. 
Zhodnotit vlastní síly, možnosti a okolnosti - vyhodnotit IKEA restauraci jako větší stresor než Váš hlad a žízeň a bolavé nožky...:)
Nakonec si koupím vodu v supermarketu a sednu si na odpočívadlo v hale OC 
a dokonce i s tím časopisem...
A ten muffin s pekany, co jsem "ukořistila" v IKEA kavárně, kde fronta nebyla, si sním po cestě :-)

7. Slevy? Děkuji nepotřebuji, nechci


Když tak procházím různé obchody a sleduji jejich sezónní nabídku (bez které přece nemůžete žít, jak křičí všechny cedule), 
uvědomuji si dost podstatnou věc. 
Slovo sleva je zásadní formule marketingu.
Ano, nakupující reagují na slovo SALE jako včelička na pěknou kytičku...
Ale když vstoupím už do několikátého obchodu, nemůžu se ubránit pocitu, že zde žádné slevy nejsou. 
Dost často materiály neodpovídají ceně, natož té "slevněné". 
Celkově to sleduji, že v Čechách jsou věci nehorázně předražené...
Prostě je třeba si uvědomit, že sleva není vždycky sleva. :-)

Ale třeba sleva ve stylu 1 kus + druhý za 50%, to už je u mě na zvážení ve smyslu toho, že je v nabídce něco, co ráda nosím a čeho nemám nikdy dost.
Např. opasky v krásných barvách z Reserved - 2 ks za tři stovky.
Anebo si chci koupit klasické kruhy a koupím si dvoje za 149 než jedny za stejnou cenu. Ano, to je sleva na kterou slyším :-)


8. Už Oscar Wilde přece říkal, že
"Móda je tak netolerovatelná forma ošklivosti, 
že ji musíme měnit každého půl roku."

Proto mám takový problém nakupovat si módu, když procházím všemi těmi kolekcemi. 
Neřídím se totiž módními trendy, pokud neladí s mým osobním stylem, což většinou neladí, ale zase si umím vyzobávat z trendů to, co mě zaujme...

Už jsem tady psala, že obdivuji ženy, které móda opravdu baví a je to vidět - především tedy ženy v mém věku 
- taková Martina Elegant je nedostižná ve svých kombinacích...
Vlastně jsme nad tímto tématem mudrovaly i s Enkou při naší nákupní túře. 
A shodly jsme se, proč raději nakupujeme kosmetiku než módu. 
Protože málokdy koupíme něco, co nám sedí a vyhovuje a co nás potěší....kdežto u kosmetiky máme široké pole radostí :-)),
kde neexistují míry jako S, M, L atd..
Za kosmetiku jsme schopné vydávat velké sumy, kdežto za módu ne.

A protože je umění koupit kvalitní svetr, padnoucí džíny či pohodlné a zároveň pěkné boty za solidní ceny, tak raději nakupuji doplňky...


Za ty jsem ochotna teda utrácet celkem dost a hlavně mi to dělá radost.
Takže když kouknu do mého šatníku, jsou tam převážně tzv. basics, které pak rafinovaně kombinuju a doplňky ozvláštňuji.
A věřte mi, takový klobouk je pořád dost výstřední záležitost 
i ve městě klobouků !-))....ale povýší outfit o několik levelů výše....

Jedna úzká zrcadlová,
ať z té eM a klobouku taky něco máte :-D

A typický vzor šály, který mi připomíná sukně pánů Skotů nebo hřejivou deku v zimě (v mé vysněné knihovně)? 
Neodolám, navíc je zdobená malými cvočky. 
Tohle je klasika ne trend, byť to letos za trend vydáváno jest :-))


A hluboká pravda se skrývá i v dalším citátu módního tvůrce Pierra Balmaina:
Vtip je v tom nosit norkový kožich, jako by to byl obyčejný kabát,
 a nosit obyčejný kabát, jako by to byl norkový kožich.:-))

9. Nakupování je někdy horší než sport  - je třeba být v kondici
Ano, vždycky při nakupování zjistím, jak je na tom moje kondice. 
Když několik hodin nepřetržitě "sportuju v obchodním centru" zjistím,
že mě bolí záda, nohy (pohodlné boty jsou základ, ale stejně Vás nezachrání), hlava i peněženka....
Takže odteď se budu na své nakupovací dny náležitě připravovat a začala jsem cvičit...!-)

10. Nutnost umění meditace v MHD


Poslední bod by Vám nemusel do tohoto nakupovacího tématu zapadat, ale nemylme se. 
Samozřejmě je ideální jezdit na nákupy autem, ale bohužel někdy se nezadaří a člověk musí jet "sockou" 
(jak hezky nazvali MHD v seriálu Dokonalý svět).
Tuto meditaci jsem se naučila už dávno při častém dojíždění do práce metrem, autobusem, tramvají a teď, protože už léta nikam nedojíždím, jsem si ji byla nucena opět připomenout.
Ale nebojte se, meditace je jako jízda na kole  - nezapomenete ji.
No, možná je to spíš jen pud sebezáchovy !-)


Já medituji takto: vypínám příjem. 
To znamená, že svoje smysly tlumím na minimum, a když myslím smysly, tak to dává smysl.
Snažím se neposlouchat cizí řeči, protože se pak můžu dozvědět, 
že telefonujícímu vedle mě došel doma hajzlpapír (fakt, to se stalo) anebo peprný popis něčí pařby v typickém ostravském dialektu - "kratke zobaky".
Dýchám velice mělce, což je tedy opak pravé meditace, ale zde mluvíme o MHD meditaci....
Ono totiž vydýchat některé pachy blízko stojících pasažérů je velmi náročné a nevyhnete se i pocitu "navalování"....anebo chytnete sekundovou alergii a z pachu začnete "pčikat". 
Mělké dýchání Vás tohoto zčásti uchrání..
Oči nefixujte na své spolucestující, ale když jedete tramvají tak jedině ven na míjenou krajinu - teda především zástavbu - i taková stará továrna ve slunci je často hezčí pohled, to musíte uznat...
Pokud jedete metrem, kde jaksi můžete zírat jen do černých oken reflektující opět spolucestující, tak je lepší tzv. pohled do blba - zaměřte se na jeden bod - vaši kabelku, vaše boty či prstýnek na prstě a ....meditujte :-))

A je nezbytné dodat, že k utlumení smyslů fyzických musíte utlumit
 i smysl pro slušnost, když Vám Vaše svědomí velí nesednou si na místo vyhrazené pro zdravotně postižené, i když vás bolí nohy a máte těžké tašky...
Protože si buďte jisté, že si na to místo místo vás bez skrupulí sedne jiná "socka" asi tak o půlku mladší a bez berlí i bez tašek... 
A Vy, ta slušná žena, co si nesedá na místa pro invalidy, tam bude stát a kymácet se s vlastním nákupním nákladem, ale s čistým svědomím..
A ač byste to chtěla vydýchat, nebudete moct, protože hluboký nádech je v MHD zakázán :-).

Samozřejmě tento typ meditace neuplatňuju jen v MHD, přece jen se v nich tak často nevyskytuji, ale i ve frontách na poště (to fakt miluju!), 
v bance či kdekoliv jinde.....
jen bohužel v přeplněné IKEA to nějak nefunguje.


Tak a pokud toto všechno zdárně zvládnete, doma se můžete už jen ze svého nákupu radovat...anebo padnou vyčerpaně na gauč a napsat o tom článek :-).

Nicméně já mám ze svých nakoupených kousků radost a příště budu zase chytřejší a vymakám si svůj systém "těch věcí okolo nakupování" k dokonalosti, protože předpokládám, že asi nikdy nebudu taková celebrita, že by kvůli mě vylidnili obchodní centrum....:-)

Takže vzhůru do shopping jungle!!!!!!

A co Vy a Vaše nákupy, máte své strategie nebo jste ti šťastní shopaholici, co jsou při nakupování ve svém živlu?
Jaký bod byste do manuálu přidali Vy?








pátek 18. října 2013

Po stopách Catrice a povídání o všeličom...

Milí mojí čtenáři,

hned na začátku Vám děkuji za krásné odezvy ve Vašich komentářích k minulému článku dárečkování. Tolik slov chvály moc potěší, nedalo se na to nereagovat a tak jsem na každý komentář aspoň krátce odpověděla.
Musím říct, že tolik pozitivní energie mě nakopává psát další články pro Vás. 

Ale přiznám se Vám, ačkoliv nejsem reptající či stěžující si typ člověka, tak tento týden nemám plnou koncentraci ke psaní článků  - mám tolik rozepsaných témat a nedokážu žádné pořádně dokončit, myšlenky jsou příliš ukotvené v mém reálném životě. 
Hrozně mě potěšilo a zároveň překvapilo, že jste mi psali, že píšu tak, že Vás to uklidňuje a těší a že mám asi dokonalý život :-)) - to je strašně hezké číst...
No, pravdou je, že můj blogo-život dokonalý je, protože se snažím, abych vytvořila místo, kde se můžu příjemně odreagovat od běžných starostí a povinností a těší mě, že to samé nacházíte tady i Vy...
To je pro mě největší odměnou i motivací!
Momentálně ale mou mysl, jak už to u maminek bývá, zaplňují starosti o děti a jejich nemoci. 
Víte, že se snažím jít přírodní cestou tak nějak ve všem - 
dost nad věcmi přemýšlím a vybírám si svoje vlastní alternativy...
Jenže pořád narážím na to, jak mají lékaři zažité svoje "léčitelské" postupy, kdy na nemoce ordinují pořád to samé a potlačují jen příznaky....Ano, asi chápu není čas, nejsou peníze, věnovat se každému pacientovi zvlášť  a individuálně  - to musíme udělat my sami....ale stejně mě takový systém mrzí.

Bohužel sama jsem na vlastní kůži zažila story, kdy se sami vyléčit nedokážete, přírodní medicína Vám nemůže pomoci, máte vážné potíže trvající dva roky a přesto na Vás lékaři koukají jako na hypochondra, protože nemáte potíže spadající do určité kolonky... 
a až jim přinesete výsledky z MRI (magnetická rezonance), tak se začne teprve něco dít (ale to musíte mít známosti, aby Vás docpali k odborníkovi a ten tu rezonanci "předepsal")....
Ale ještě to neznamená, že máte vyhráno, protože musíte najít lékaře, který Vás dokáže vyléčit...
Já za tím svým cestovala až do Prahy a to ještě díky duchapřítomnosti zdejšího lékaře, který mě doporučil....
Můj příběh skončil velkým happy endem, proto jsem pořád tady a také s Vámi.

Ale dost často mě zaráží, že člověk musí být sám sobě lékařem (ačkoliv vydává nemalé peníze ze mzdy na pojištění) až do takové míry, že musí prosit pana Gůgla a hledat sám a dumat.....
Stojí to dost sil, to Vám nebudu zastírat. 
Momentálně jsem dost unavená. Ale prostě mi to nedá. 
Zvlášť když dostanu od lékařky vzorky předražené lékárenské kosmetiky  na kůži pro mou dceru, která bojuje s alergií....přečtu si složení vzorků a fakt mi uniká pointa, jak má ropa a silikon vyléčit její potíže...anebo Vám doporučí další kortikoidy...
Ano, i v lékarně existuje dost slušných a kupodivu levných mastí, ale nikdo Vám je neporadí, nedoporučí - spíše Vás směrují k těm nejdražším a málo funkčním....
Příklad za všechny - kortikoidy - "všelék" na astma a ekzémy. 
Strašně mě štvou, v nejhorších chvílích pomůžou, ale co pak?
Je třeba hledat...protože zánětlivý proces, který rozjíždí alergie nemůžeme přece "tlumit" hormony do nekonečna - nic to neřeší....(nemluvě o vedlejších účincích léty používání..)

Vidím to i kolem sebe, kdy moje kamarádky bojují se sníženou imunitou svých dětí, s alergiemi. Kdy z testu na alergologii vyjde, že není dítě alergické na nic, přesto vykazuje známky podráždění 
a dostane se Vám odpovědi: to bude asi zkřížená alergie,
musíte sami zjistit na co...???
Já každopádně sama hledám a nespoléhám se na lékárny či lékařská dogmata v situacích, kdy mohu něco ovlivnit sama..... 
Přečetla jsem kdeco, věčně sedím na Gůglu a hledám a řeknu Vám - i v dnešním informačním věku - je každá rada drahá...
Proto Vám chci poděkovat za to, že jste ochotni své rady a poznatky sdílet s ostatními, že funguje takový ten zdravý informační tok, kdy se zeptám kamarádek a ony mi píšou, co třeba vyhovuje jim.
Třeba jedna moje milá čtenářka mi napsala a doporučila holtovu mast, když jsem si posteskla, že se nám v létě hrozně rozjel ekzém a nevíme, jak to ubrzdit bez kortikoidů....(Tímto Katce moc děkuji). 
Holtovka stojí pade, namíchají ji v lékárně, je teda cítit ichtyolem jak ďas, ale díky ní jsme se vyhnuly zcela mazání kortikoidy.
Proč Vám tohle nikdo neřekne u lékaře, 
když je každé druhé dítě alergické, nechápu....
Momentálně se snažím udělat seznam dobrých věciček, které nám můžou pomoci v boji s démonem alergie na "sto způsobů a stokrát jinak". 
Musím říct, že jsem byla v léčbě svých dětí úspěšná a tři roky jsme neslyšely o inhalátorech (i naše lékařka se divila), ale děti se vyvíjí, rostou a najednou je to tady zas  - inhalátory v hlavní roli. 
A moje srdce matky si zoufá....
Po večerech studuju s Gůglem, pročítám Aromky Hadka a vymýšlím, jak podpořit organismus mých dcer, aby se lépe vyrovnával se škodlivinami a vlastním genetickým kódem....
a to vůbec nemluvím o psychice, že .....
která zvlášť u alergií hraje dost velkou úlohu...

Ale abych Vám tady jen nelamentovala nad stavem lékařství a světa...
Zažívám i spoustu hezkých chvil a ty mě nabíjejí a pak mám energii a potřebu posílat tu radost dál....
Protože radost se má sdílet....život je příliš krátký....
Já jsem právě ten typ, co se díky prožitým zkušenostem, raduje z maličkostí a hledám pokaždé nějaké světýlko i v šeru....
Potěší mě barevné listí po cestě z práce a šťastně se usmívám, když vidím, jak veverka poskakuje ráno po stromech, když jdu do práce.... dokážu si vychutnat dobré kafíčko, baví mě vtípky mých dětí a neuvěřitelné kousky našich kocourů.....
moc mě těší Vaše komentáře a krásné dárečky, které občas dostávám od mých milých přítelkyň blogerek a čtenářek...

To se mi tady tak sešlo pár takových hezkých momentů, že jsem o nich chtěla dnes napsat...no jo, dneska toho čtení pro Vás bude fakt moc :-))
Ale přece jen jsem nechtěla, aby článek vyzněl negativisticky, i když jsem poněkud unavená v mém optimismu :-)

Co mi udělalo radost:
Třeba když mi přišla poštou už zmiňovaná báseň spolu s čajíčky a návodem na vytvoření si jeřába z origami - tak vtipné :-)...


Se teda přiznám, že ty nádherné jeřáby skládala moje mladší dcera, je moc šikovná. A dokonce si našla návod na krásnou origami kočičku, takže máme zase doma o jednu kočku více :)

Nebo mi poštou přišly tři oříšky od mé milé Jane z  lifeinimperfection blogu. Oříšky, které ji cvrnkly do nosánku na cestě po Anglii.
No ani Popelka neměla takovou radost ze svých oříšků jako já - jsou překrásné!


Krásný podzimní lak a moje oblíbená značka Revlon, roztomilý voňavý difuzér do interiéru, který jsem si přála už dlouho vyzkoušet, ale zatím mě zdejší nabídka moc nenadchla (jak to ta Jane veděla?)
 a překrásné stíny kultovní značky CK.

Taky milá Katka si na mě vzpomněla a nakoupila mi na své cestě za oceán nějakou kosmetiku za skvělé ceny, a udělala mi tím strašnou radost (ale o tom zas jindy..)

Anebo tuttobene - skvělá žena, maminka a blogerka. Měla jsem tu čest se s ní potkat na živo a je opravdu skvělá a elegantní přesně jako její blog a přenádherně voní.
No jo, ten Chanel teď chci i já, ale kde ho (a na něho) vezmu, to fakt nevím !-D. A to nemluvím o jejích dětech, z kterých jsem byla unešená!
Kromě toho jsme spolu ještě něco "upekly" a článek Vás taky jednou čeká, až se obě uvolníme z našich povinností a sepíšeme to společně :-))

A poslední příjemná záležitost, o které se chci dnes rozepsat trochu více je právě ta část s nadpisem "Po stopách Catrice".
Uplynulou sobotu jsem totiž strávila s jednou mou skvělou čtenářkou. 
Byla to pro mě velká radost a taky čest, že se někomu můj blog líbí natolik, že se se mnou rád sejde  - to vždycky potěší...
A kdo že to byl? 
No přece Enka Quanium, která tady u mě už seděla v křesle pro hosta a mohli jste si přečíst její vlastnoručně psaný článek ZDE.
Sešly jsme se v Nové Karolíně alias Fukušimě, jak toto OCéčko přezdívají obyvatelé Ostravy, jak jsem se dozvěděla..:-DD.
V Karolíně je právě kavárna Ostravanka, o které jsem psala včera na fejsbúku a kterou jsem si oblíbila okamžitě.


 Jo, jsem patriot - nebudu své peníze utrácet ve drahém a módním Starbucks či v řetězci Tchibo, když tady máme svůj vlastní řetězec kaváren..

Výborný černý čaj v pyramidovém pytlíčku Harney and Son
a strašně mě potěšil medový medvídek, vrátil mě na chvíli do dětství
a teď vím, že si ho musím koupit domů 

Pokaždé, když jsem tam byla, jsem zažila příjemnou obsluhu, výborný čaj Earl Grey, panini na snídani, nebo lahodné kapučíno či výborný mini zákuseček...


Navíc se mi tam skvěle píšou články pro Vás, protože jak o víkendu nestíhám a bývám často v terénu, tak beru svůj netbook sebou a doháním resty. 
Díky bohu za technický vynález, kdy se přenosný počítač menší formátu A4 vejde do Vaší oblíbené velké kabelky...
Můžu si takhle hrát na bohémskou blogerku a la Carrie ze Sexu ve městě :-)...
Řeknu Vám, vůbec to není špatné, občas vyskočit z kůže 
(pardon, to jsou jiné situace !-)...
teda z role matky, ženy, zaměstnankyně a vklouznout do role kavárenské bohémky :-D...

No ale kromě psaní je to místo skvělé na setkávání a my si tady s Enkou bezvadně pokecaly. 
Je velmi vtipná, má přesně ten styl humoru, jakým píše - nezapře svůj "ostragen" :-) a já mám tenhle specifický humor opravdu ráda a spousta holek z našeho kraje se jím vyznačuje, jak jsem si všimla - no radost s někým takovým mudrovat nad stavem světa či kosmetiky :-)
Enka mi donesla taky nádherné dárečky, ale většinu z nich už snědly děti  a kocourci, ale strašně mě potěšila výborným čajíčkem v dózičce a lakem na nehty.
Ale protože jsme obě maniačky do kosmetiky nemohly jsme celý ten čas prosedět u kafe a vyrazily do terénu, vždyť jsme byly ve velkém obchoďáku. Oběd jsme strávily v Douglasu, a bylo to vydatné menu pro nás obě, protože shodou náhod (znamení to bylo :-) je zrovna v akci slavná báze Artdeco za krásných 149 Kč, takže jsem už neodolala a báze udolala mě :-)...


S Enkou jsme v parfumerce prozkoumaly úplně všechno, otestovaly, očichaly a kupodivu za celou tu dobu se na nás nikdo ani křivě nepodíval nebo nám nedýchal na krk...
Už podruhé jsem byla v tomto obchodě a byla jsem moc mile překvapena. 
Ano, svým způsobem je to smutné, že člověk bývá překvapen, že jsou na něho prodavačky milé, ochotné, sdílné anebo Vás prostě jen nechají v klidu být...
Mě si takovým přístupem získaly, takže kdykoliv budu potřebovat, tak si vyberu tento Douglas z těch několika, co jsou ve městě...
A když už jsme byly dost "napapané" a koupily jsme, co jsme chtěly, vyrazily jsme na naši hlavní misi dne "eM musí vidět stojan Catrice"....
Možná si řeknete to snad není žádná věda. Ale ono to není jen tak. 
U nás ve městě třeba tato značka vůbec není, a když si ji zadáte do vyhledávače Rossmannu tak Vám vyplivne v okruhu cca 30 km dva obchody a z toho ten v Ostravě je úplně utajovaný, protože ten chytrý vyhledávač nezobrazil...
Ale měla jsem sebou Enku a nebála se vlka nic..
už měla zjištěno, že ta Catrice v Ostravě fakt je - v Tescu
 (přesněji v OC Futurum Tesco)!!!
Prošli jsme se krásně pěšky z jednoho OC do druhého OC, 
cesta vedla i dílem parkem. 
Ten den svítilo sluníčko a tak Ostrava vytáhla svoje krásné barevné šaty a tu šedou a černou nechala v šatníku. 


Kdo si totiž myslí, že Ostrava je jen černá ošklivá dáma, by se velice mýlil - umí být i hezká, ale svou hezkou tvář bohužel často zakrývá pod rouškou smogu...který doletí klidně až do našeho města, když se zadaří....
(a pak nebojujte s astmatem)

A zde důkaz, že eM konečně našla tu Catrice.


Povšimněte si toho překlepu na hlavním panelu..
tak je to Cartice nebo Catrice? !-)

Ráda jsem prozkoumala její regály, líbily se mi samozřejmě laky, zaujaly mě  rtěnky a oční stíny - s Enkou jsme obdivovaly svorně tu švestkovou paletku...(samozřejmě slavný korektor nebyl ani jeden..)

Doma totiž už pár kousků této značky mám, a všechno jsou to dárky od mých milých přítelkyň :-)


Laky na nehty od Nikolky, korektor od Meduňky a paletka stínů od tutto  - holky ještě že Vás mám!!!!!!!!

Musím říct, že na drogerku má tahle značka dost slušnou úroveň za příjemné ceny, přirovnala bych ji asi ke Gabrielle Salvete. 
Člověk si tu může najít to svoje..
Ocenila jsem i přiložené složení výrobků, to je korektní chování. 
Samozřejmě jsme s Enkou neodolaly a začetly se do složení make-upu a dalších, no silikony jen lítaly, ale náš oblíbený korektor má složení velmi "jedlé", není to teda nějaká příroda, ale ani žádný fujtajksl...

Takže nakonec jsem si ze stojanu vybrala lak pro sebe a nakoupila pár dárečků a mezi nimi i stíny, které teď můžete vyhrát v mé dárečkové soutěži ZDE (hm, pro ten stejný odstín se tam asi budu muset vrátit, strašně se mi líbí :-).

Takže pro podzim je nutnost "Put Lavender On Agenda", moc hezký odstín.




S Enkou jsme obě ocenily vtipné názvy výrobků, prostě nic neříkající čísla mě nějak neuspokojují....

"Mise Catrice" tedy byla splněna více než úspěšně a já za to děkuji mé milé průvodkyni Ence :-))
Po nějaké chvíli jsme se rozešly každá svou cestou, ale je jasné, že Enka je skvělý sparing partner na kosmetické túry...
No jo, pěkně jsme si zasportovaly - procházka byla výživná,  a tak to nebude naše poslední mise :-)....

A tohle určitě není poslední článek, ve kterém se dočtete o Catrice.

A už bych toho žvanění mohla nechat, že...
Takže nakonec už jen píseň. 
Má oblíbená melancholická od Sound City 
(povšimněte si, prosím, hezkého bubeníka - Dave Grohl osobně). 
Je v ní mimo jiné zmínka i o podzimu.....takže tématická určitě je. 
A jsou to praví muzikanti, kteří ovládají své nástroje
 (to je totiž samá elektronika všude porád... .:-) 
a je radost je poslouchat, i když zní smutně...

Ale i to k podzimu potažmo životu patří.

A co Vás  štve nebo naopak těší?

PS: Chci Vám také poděkovat za připomínky k mému blogu, které mi moc hezky píšete. Ráda bych, aby pro Vás blog byl uživatelsky příjemný, takže určitě vítám Vaše návrhy. Tímto děkuji Verunce, že se ozvala  - je mi potěšením zjednodušit jí četbu či Lištičce - té děkuji i za technickou podporu celkově :)

Přeji Vám krásný víkend...!!!!!











středa 16. října 2013

Dárečkování aneb Podzimní barvy s eM

Moji nejmilejší čtenáři,

dneska mám pro Vás nějaké poděkování, statistiky a samozřejmě dárečkování. Je to už nějaká chvíle, co se tady spolu scházíme...
Od posledního dárečkování (či spisovně giveaway !-D) taky už uplynula nějaká ta doba a já si to tak trochu spočítala a nestačila se divit. 
Když jsem na začátku léta vyhlašovala dárečkovou soutěž, tak tady bylo 70 pravidelných čtenářů, blog jste shlédli tehdy 15.000 krát a pro úplnost to bylo 13. června, kdy světlo světa shlédnul první biobeautybox by eM....
A malá srovnávačka, aby ty počty měly nějakou pointu 
(kdo nerad počítá, ať si naroluje rovnou dárečky !-)
Dnes tady máme 149 milých pravidelných čtenářů, což je více než jednou tolik - během čtyř měsíců...jééééé!!!! 
Blog jste shlédli 48.251 krát...no prostě, je to pro mě radost počítat....
Navíc jsem za tu dobu poznala některé blogerky osobně, dokonce jednu milou čtenářku, se spoustou skvělých holek si píšu....no já vidím jen kladnou statistiku. 
Tu energii a čas, které vkládám do blogu mi velkou měrou oplácíte a já Vám za to velmi děkuji. 
Už jsem to zmiňovala na facebooku, ale ještě jednou tady - mnohokrát děkuji za nominaci na Blogerku roku. Je mi ctí!!!



A co se bude darovat tentokrát? 
BBbox by eM necháme spinkat a jeho další vydání bude zase jindy...
Tentokrát se budeme soustředit na dekorativku, ta tady pořádně ještě nebyla - prostě podzimní barvičky pro Vaši krásu...
Vybrala jsem pár novinek z drogerie, které mám buď ozkoušené nebo na ně mám dobré reference a hlavně se mi líbily ty barvy. 
Snad se budou dárečky líbit i Vám a s chutí si zasoutěžíte..

Dárečky budou dva balíčky - "Podzimní barvy s eM":

1. balíček obsahuje: 



- rtěnku Rimmel Moisture Renew odstín 400 Berry Queen
- novinku pískový lak Rimmel Space Dust odstín 006 Moon Walking
- mono stíny Catrice odstín 570 Plum up the Jam
+ překvapení (to nesmí chybět) bio balzám na rty z kuchyně eM
    (příchuť dle vlastních preferencí, viz níže)




2. balíček:



- rtěnka Gabriella Salvete Dolcezza odstín 13 Rosa Satinata
- lak na nehty Gabriella Salvete krásný odstín č. 134
- novinka oční mono stíny taktéž GS odstín č. 04
+ bio balzám na rty z mé kuchyně



Co musíte pro zařazení do soutěže udělat?
- být čtenářem přes FB, GFC či Bloglovin
- napsat e-mailový kontakt na Vás
- napsat mi do komentáře (můžete i na FB), co chcete 
   (tentokrát nechám volbu na Vás),
   pokud mi chcete cokoliv sdělit můžete :-)).
- napsat mi do komentáře, jakou příchuť balzámu na rty preferujete 
    - na výběr budou tři:
   1. MALINA
   2. VANILKA
   3. ČISTÝ - BEZ PŘÍCHUTĚ 

Dárečkování bude trvat ode dneška tj.
středa 16. 10. do pondělí 28. 10. 24.00 hod

Dvě výherkyně, které dostanou balíček s podzimními barvami od eM, budou vylosovány metodou, která už se mi rodí v hlavě a jsem sama na to zvědavá. Nicméně pana Randoma z toho tentokrát opět vynecháme :-) a využijeme tak trochu "okultní vědy"...!-D

Tak doufám, že jsem Vás dneska hezky naladila a že se s chutí zúčastníte!!

A ještě tady mám takovou malou specialitku na konec.

Včera mi totiž přišlo poštou moc milé podzimní pohlazení od Evelínky.
Lidi, já už tak dlouho nedostala báseň!!! 
Přiznávám to, jsem poetický ignorant :-)...(i když v mém raném mládí jsem si nějakou tu báseň do deníčku napsala).....ale tahle báseň mě prostě dostala - je přenádherná (je k ní i věnování) a teď budu muset nastudovat pana Skácela....
Básničku jsem si nalepila do svého diáře a k ní i list, který jsem si donesla z procházky...
A ráda bych se s Vámi, nakonec článku o dárečkování, chtěla o ty krásná slova podělit.
Evelínko, děkuji moc!!



Jan Skácel
Babí léto

Včera letěl vzduchem první bílý vlas.
Zazvonil,
když zvolna k zemi padal -
a slova,
hrubá, nepokorná slova
v hrdle uvázla mi jako rybí kost.

Mé léto,
ty už také šedivíš?

Je tomu tak
a podzim přijde zítra.
Zas celé stromy budou odlétat,
zas ptát se budem,
kam a komu vstříc.
A ticho, chudé jako polní myš,
tu a tam za zády nám pískne.

Mé léto,
ty už také šedivíš?



Krásnou středu a celý podzim přeje eM.








Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

Translate