pátek 2. října 2015

Štěstí je krásná věc, ale.....


Je zvláštní, jak jedno "ale" umí shodit celý šťastný obsah věty, co...
Ale je to tak. My lidé máme patent na to, jak nebýt šťastní. Každý chce to, co nemá a to, co má, nevidí...
A přitom úplně každý chce být šťastný...
Kolikrát denně můžeme říct, že jsme šťastní? Hodinu za hodinou, den za dnem? Kolikrát za měsíc, kolikrát za rok??
Spočítáme ty chvíle na prstech jedné ruky.
Koupila jsem si knížku o štěstí.
V jednu kritickou chvíli jsem totiž najednou sama sebe viděla jakoby zvenčí.
Co vlastně ostatní vidí? Třeba moje děti? Věčně unavenou, nervózní a ustaranou mámu?
Určitě to můžu obhájit: není lehké být mámou samoživitelkou....
A co vidím já?
Někoho, kdo se hrozně snaží, aby byl šťastný a přitom se den za dnem honí jen za starostmi, je věčně utahaný a pak si někdy někde urve pár chvil štěstí?
Ano, umím si všímat drobných krás, používat smysly k vnímání krásy, užívat si drobné radosti.
Ale někdy jsou tak drobné, že v té černé díře rutiny rychle zapadnou.


Nikdo zjevně nemá patent na štěstí.
Spousta věcí v nás může navodit krátkodobý pocit štěstí, ale když si uvědomím, jaké chvíle jsou opravdu TOP a trvalé...,
tak jsou to chvíle sdílení.
Ty chvíle, kdy je někdo se mnou, třeba i na dálku, ale nějak duševně spojen.
Ehm, ano, mluvím tady o lásce.
O lásce v různých podobách, která hory přenáší a dělá lidi opravdu šťastné.
Ale to jestli někoho potkáme nebo ne - to je "ve hvězdách".
To se nám prostě stane, a buď jsme připravení to vidět anebo taky ne.
Ale rozhodovací právo v této hře určitě máme.
Já jsem určitě šťastná - mám dvě zdravé děti, mám pár naprosto dokonalých spřízněných duší  -
a to je samo o sobě velký luxus.
Teď už jen vypilovat to moje osobní každodenní vnímání štěstí - aby to "nezabila" horda starostí a špatné počasí...
Spousta lidí totiž šťastná je - jenom o tom neví, a to je hrozně smutné.
Stačí si dát pár zásadních otázek.
 Jsem šťastná s tímhle mužem, baví mě moje práce, líbí se mi, kde bydlím, mám fajn koníčky a skvělé přátele?....
A hned víme, na čem jsme.
A neměli bychom se bát ptát, protože se třeba podvědomě bojíme,  co zjistíme. Protože, když si přiznám, že nejsem šťastná - tak mám šanci to změnit.
Takže můj úkol je - neztratit někde po cestě mezi prací a domácností ten každodenní pocit štěstí, kterého už jsem dosáhla a zapracovat na těch "místech", kde ještě šťastná nejsem.
Jak na to štěstí jdete Vy?

Tady pár drobných věcí, co mi dělá radost a připomínají mi, že štěstí je otázkou vědomí nikoliv peněz.
A pokud jste bohatí a ještě jste si vědomi svého štěstí - máte se asi nejlíp !-)

Tohle jsem včera zachytila na síti - prostě přímo k tématu.... 

Naprosto šťastnou mě dělá tvorba a vzácné chvíle, kdy se ráno vzbudím
a můžu hned vyjít ven do zahrady fotit a třeba i lehce posnídat...
(máslová sušenka s burákovým máslem :-D)

Naprosto šťastná jsem v lese.....
A v tomhle lese jsem nafotila spoustu fotek TADY 

Další šťastná chvilka po dlouhé vycházce v lese -
řízek s bramborovým salátem na terase a pozdní podzimní sluníčko...

Šťastná kniha a čokoláda velká jako kniha.
 Náhoda? Nemyslím si :-)
Autorka knihy si mě získala hned a navždy v druhé kapitole prohlášením,
že dokonalý pořádek existuje pouze v hlavě uklízejícího, přirozeným stavem je bordel.
AMEN!!!!!! 
Tuším, že s touhle knihou si užiju spoustu šťastných chvil. 

Někdy je největší štěstí si pořádně dáchnout.....

A s Amy jsme šťastné, když zahradničíme,
a nejednu veselou chvilku zažívám s instantní hlínou z IKEA....

Už jste na instagramu viděli našeho čistotného kočičího kluka?
Takhle se má správný chlap chovat!
Aneb: mámo, musím si umýt tlapky před snídaní? :-))))

 Miluju modrou - dělá mě šťastnou a nevadí, že někdy se na to štěstí čeká dýl....
 Buráky v jakékoliv formě!!!! 
A domácí ovesné sušenky podle Kitchenette recept tu,
vytuněné buráky a burákovým máslem - jak jinak.
Super křehké sušenky, neztvrdnou ani po týdnu, mňamka.
Bojím se, že je budeme péct v různých obměnách každý víkend.
 Burákové máslo z Tesca dokáže konkurovat tomu milovaného z Marks and Spencers,
kam to mám bohužel daleko...
Když zapomenu svoji nákupní tašku,  moji zelenou část mozku dělá šťastnou, 
když si můžu koupit pěknou papírovou tašku
místo té modrožluté igelitky křičící, že jsem nakoupila v Lídlu..
Už tu tašku nemám, zabavila mi ji moje dcera.
Aneb máme prostě eco ego :-))))
 Jsem rozhodnuta temnou část podzimu a zimy přežít s dátou masalou
aneb čerstvá dávka pro štěstí namíchána...
Kdybyste si chtěli střihnout čajový rituál recept zde
v říjnu mě dokážou udělat šťastnou čerstvé fíky, které mi evokují hřejivé středomoří...
Trochu fíků dokonce obsahuje i parfém, do kterého jsem se nově zčistajasna zamilovala
(ale o tom jindy !-)

Co dělá šťastné vás v těch drobných chvílích, kdy si to uvědomujete?

Hodně štěstí vám přeje eM!





6 komentářů:

  1. Strašně moc ti držím palce, at jsi co nejvíc štastná a tvoje děti taky. Já na štěstí pořád pracuju, mám sklon vyhledávat spíše splín.Mám to štěstí, že jsem našla svou lásku, ale spřízněné duše ještě vůbec

    OdpovědětVymazat
  2. Něco podobného jsem psala nedávno taky - http://lovelinessbytess.blogspot.cz/2015/09/make-me-smile-aneb-co-me-dela-stastnou.html
    Ono se říká, že pozitivní lidi přitahují jen pozitivní věci a je to tak.... jasně, sem tam zahásne osud, ale jinak se snažím být neustále v dobré náladě ikdyž je zle! Přeji ti, aby ti to také vyšlo a našla jsi tu sílu! Každý si zaslouží být šťastný! =)

    Loveliness By Tess

    OdpovědětVymazat
  3. Štěstí není stanice, do které bychom mohli přijet, ale způsob cestování. Antoin Saint - Exupery to řekl moc hezky. Moje mantra. Tak eM, šťastnou cestu!

    OdpovědětVymazat
  4. Zlatíčko, vždycky když si připadám, že šťastná nejsem zjistím, že mám kolem sebe skvělé lidi, kteří mi ukážou směr. A snažím se myslet na to, že se mám vlastně dobře. A kam jsem se dopracovala za ty roky. A kam bych to chtěla dopracovat. Hrozně mi pomáhá něco, na co se můžu těšit, ať už je to cokoliv. Ať už je to káva po práci, nebo výlet do hor. A to mi připomíná, že by to chtělo výlet do NJ, nebo NJ k nám ;-) Pac a pusu :-*

    OdpovědětVymazat
  5. Tyjo tak ja jsem asi divna.... Ale ja jsem v beznem stavu stastna NEKOLIKRAT DENNE, v horsich dobach aspon jednou tydne a pokud se stane neco opravdu spatneho, tak aspon po par mesicich. Asi mi staci ke stesti malo, neco jidla, trochu teple vody ...a pritom tento luxus vetsina lidi nema. Pak taky pratele, rodina a hlavne vedomi, ze jsem si svym panem. Kdyz chci neco zmenit, je to na me, ma zodpovednost za me stesti, ale chce to odvahu.
    Doporucuji krome knihy i Stastny blog :-))

    OdpovědětVymazat
  6. Já říkám, že štěstí je tam, kde si ho člověk udělá. :) Když k něčemu přistupuji automaticky odtažitě, tak z toho mít radost nebudu. Když ráno vstávám s tím, že ten bude stát za nic, tak nejspíš fakt za nic stát bude. Ale já jsem v tomhle nenáročný. Šťastným mě udělá i voňavý chleba z pekárny, kolem které chodím do práce. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám všem za zastavení a že věnujete svůj čas napsání komentáře. Moc mě taková zpětná vazba těší!!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

Translate