Velké kouzlo a nejen vánoční inspirace

Hezký den milí přátelé,

doufám, že jste si užili skvělou vánoční pohodu a v pohodové náladě míříte k závěru letošního roku. Rok to byl pro mě docela divoký, plný zásadních rozhodnutí, a tak nějak jsem ráda, že už končí, protože začne něco nového.

Dneska mám pro vás takový odlehčený článek o tom, co mě inspiruje a baví i v těch náročných dnech plných změn.
Není to vždycky o tom, že člověk musí padat pod tíhou rozhodnutí a zodpovědnosti, je třeba si to i zpříjemnit, aby to člověk přežil, ale taky si užil. A k tomu příjemnému užívání jsem právě chtěla využít týdenní volno mezi svátky. Trochu vydechnout, nabrat síly a inspiraci.

Letos jsme nestíhaly moc péct, ale tyhle linecké sušenky nesmí chybět nikdy.

Vánoční dárky jsme letos pojaly s mými dcerami tak, že si dáme jen handmade dárky, což v rodině kreativců není problém,  a pak si dopřejeme nějaké zážitky. Musím říct, že ty vyrobené dárky od dětí i ostatních přátel jsou stejně úplně ty nej. A moje děti fakt nezklamaly a vyřádili se skvěle a s láskou. Až jsem byla dojatá. Navíc jsou úplně skvělí v tom, jak umí samotným balením dárků, napínat. Uffff.

Mé dvě veliké americké lásky Liz Gilbert a Georgia O´Keffee se sešly, nádherné ukázovátko s obrazem Georgie jsem dostala pod stromeček od mladší dcery, stejně jako překlad Georgiiny autobiografie z němčiny od starší dcery (ty moje děti holt ví, co mám ráda), já totiž německy neumím a sehnala jsem tady knihu o mé milované malířce jenom v němčině....

Nakonec jsme totiž usoudily, že správné vánoce nemůžou být bez knížek, to už je prostě taková tradice, a tak jsme si nějaké pořídily mezi svátky.

Já bych chtěla dnes vypíchnout obzvlášť jednu knihu, kterou jsem si sama nadělila.

Velké kouzlo od Liz Gilbert, která napsala slavnou knihu Jíst, meditovat, milovat. Ač je to možná silné slovo, ale tady se prostě hodí, Liz se mi stala přímo Guru v těchto mých náročných dnech. Dokáže rozdávat pozitivitu a moudrost a používá k tomu nejen knihy, ale  i sociální sítě, což je ideální způsob využítí sítí. Funguje na facebooku, instagramu, tweeteru, nahrává podcasty, které jsou třeba v Americe momentálně hrozně oblíbeným formátem a u nás téměř neznámé - a logicky doplňují psané blogy, vizuální you tube  o audio projev. Podcasty se dají stáhnout do chytrého telefonu a poslouchat (samozřejmě nejčastěji v angličtině).

Knížka Jíst, meditovat, milovat patří mezi mé nejoblíbenější, ke kterým se pořád vracím a i díky ní jsem se taky pořádně kopla do zadnice a rozhodla se hejbnout v životě dál….A myslím, že i Velké kouzlo, které má v podnázvu “creative life beyond fear”, což se bohužel v českém překladu úplně ztratilo - “kreativní život navzdory strachu” (nikoliv beze strachu), bude další top knížkou v mé knihovně.

Začala jsem jí teprve číst a je to kniha nadupaná na každé stránce. Chytá mě za srdce nepřetržitě s každým slovem, ač jsem zatím přečetla jen tři kapitoly. Úderem do černého byl jeden odstavec, a tak ho tady zacituju. “Pocity prázdného konzumerismu odezněly, už si nepřipadala jen jako součet svých každodenních povinností a starostí. Dělala něco se sebou, dělala něco pro sebe”.

Což je přesný popis toho, jak se teď cítím já.

Další radost, kterou jsme si dopřály na vánoce a je takovým doporučením, kam se vydat v Praze za kulturou, je výstava celníka Rousseau pod názvem Malířův ztracený ráj v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí, která trvá do 15. 1. 2017. Určitě zajděte, je to krásná hravá podívaná a najdete tam i jiné umělce jako je třeba i Frida Kahlo, která tam má jeden obraz, Picasso, Emil Filla atd..

A někdy stačí dát si vynikající medovinu. Udělaly jsme letos test, kde ochutnáme nejlepší medový mok a vítěz se nacházel v Praze před Palladiem. Už loni nám tam moc chutnala a musím říct, že ačkoliv dcera měla docela slušnou medovinu v Ostravě, ta v našem maloměstě byla příliš alkoholická a med asi viděla jen z rychlíku v nějaké zatáčce v palírně. Vítězná medovina prostě chutnala po medu, alkoholu v ní nebylo tolik, ale i tak zahřála krásně na jazyku i na duši.

Další věc, kterou jsme si odfajfkly na pomyslném vánočním to do listu byly pečené kaštany, ty prostě patří k vánocům, stejně jako velký svítící stromek na Staromáku a lidská tlačenice, bunda politá punčem a moc dobrá velká klobáska (kteréžto na seznamu teda nebyly) :-)

A nakonec někdy stačí jen taková maličkost, že si stihnu v tom shonu nalakovat nehty novým lakem na nehty (třeba místo frenetického úklidu). A tento od Barry M Pomegranate je fakt krásná červená s kapkou růžové, což je asi můj nejoblíbenější odstín červené.

A to je z mé vánoční inspirace vše....

Jak jste si užili a užíváte své svátky?

Co bylo na vašem vánočním to do listu a splnil se vám?

Přeji vám všem ať vstoupíte pravou nohou do nového roku 2017, ať je nadcházející rok mnohem lepší než tento uplynulý, plný radosti, výzev a dobrodružství.

PS: Jestli máte chuť na inspiraci v podobě silvestrovských chuťovek z mé kuchyně, mrkněte do Magazínu Biooo

Velká noc

Pěkný den všem,

tento článek byl v plánu včera na velikonoční pondělí, ale roboti se u nás doma vzbouřili, konkrétně mi málem zkolaboval netbook, takže jsem musela zahájit okamžité oživovací a regenerační práce (neboť na disku je "zakleto" tisíce mých fotek!), takže jaksi nebyl čas ani obrazová část pro článek k dispozici.
Uff, krize zažehnána!!!

Upřímně, neměla jsem moc velikonoční náladu ani před velikonocema díky Aprílovému počasí a nabitému diáři.
Nijak jsem zvlášť nepekla, neumývala okna (přece se nebudu vystavovat průvahu v tom počasí!!!), nebarvily jsme vajíčka, nezdobily interiér (pokud za zdobení neberete nákup kytice tulipánů)....
Pravda, větší úklid jsem udělala, ale nikoliv dobrovolně, ale proto, že když k vám do bytu přijde architekt a odhadce nemovitosti, je to prostě nutnost :-).
A v neposlední řadě se mi podařilo před svátky jaksi přepálit opět svoje limity a dohnalo mě nachlazení. Takže plánování aktivit na prodloužený víkend - co všechno udělám, možná i upeču,uvařím,  nafotím, ušiju, sepíšu na blog....
(ano, moje diagnóza je, že neumím odpočívat)  - se změnilo v zákaz aktivit.
Naučit se být pasivní, užívat si to, nevyčítat si to - spát, flákat se, ležet se sluchátky na uších, číst KNIHY v leže a ne u jídla ve spěchu...., aspoň na jeden den necivět do blikajícího monitoru, z kterého akorát bolela hlava...
Řeknu Vám je to fakt dřina tohle "flákání" :-)
Strašně bych ráda tohle uměla ještě dřív než mi tělo dá najevo, že už nemůže.
Tohle je pro mě velká životní lekce, kterou se musím naučit.
Taky se musím naučit říkat: NE, vlezte mi všichni na záda.
(Teda ne doslova, mám toho na svých bedrech už tak dost!-)

No nic, člověk se pořád učí.
Pojďme juknout na ty velkonoce ve fotkách, jak to nakonec u nás dopadlo....
Myslím, že i tak jsme si ty svátky skvěle užily.

Vzala jsem si příklad z bílého králíka, který utekl z Říše divů za naší Alenkou 

- jeho ležérní poloha jasně vybízí k odpočinku a  užívání si. 

CARPE DIEM! :-)

Když to vezmu do důsledku, mám velikonoce dost často...

mám totiž silnou závislost na těhle "vajíčkách" z Lídlu :-)

 Kytice tulipánů je stejně nejhezčí dekorace....

 A já si to posichrovala,aby mi neuvadly a zvěčnila jsem je na plátno akrylem...

I v té plískanici dcera někde sehnala "zlatý déšť"

 Zjevně máme doma zajímavého svátečního hybrida tohoto kaktusu,

neboť kvete jak na vánoce, tak na velikonoce.

K mé nemalé radosti.

Objevily jsme lokalitu fialek přímo v centru města!

Miluju jejich vůni!!!!! 

Chci ji stočenou do litrové láhve parfému!

A hned se i postaraly o foodstyling - fialenky.

Rychlá "panna cota" aneb smetanový puding,

to zvládne i máma s nachlazením či teenage holky.

Vanilkový puding + 400 ml smetany 33% + 100 ml mléka + 1 1/2 lžíce cukru

Fotografovat se muselo briskně, dortíčky mizely rychlostí blesku!

HA! Kdo si to tu brousí jazýček????

 A kde je Shelly, bývá velice často i Amy, naše princezna se skleněnkovýma očima.

Nerozlučná dvojka zvědavců a lumpů.

Na vánoce musí být bramborový salát,

na velikonoce halda vajíčkového salátu.

A už je to pomalu tradice, že nám na velikonoce sněží.....

Napsala a kýchla.

Jaké byli Vaše velikonoce? Doufám, že veselé a pohodové.

Tak ať jsou takové i ty další dny.

Srdečně Vás zdraví eM

Vánoční tag 2014

Pěkný den přejeme,

tak máme po vánocích jak po výprasku :-). Dárečky rozdány, břicho přeplněné všemi dobrotami a uklízet můžeme zase znova...., tak juknem těm vánočním svátkům trochu na zoubek. Jak to chodí tady u nás.
Loni jsem tento tag sepisovala sama a co tady mám svoji  zlatou parťačku Enku, už mě tagy samotnou psát nebaví. Prostě ve dvou je vždycky veseleji nejen o vánocích.
Navíc, když jsem tento tag četla letos  v lese, zjistila jsem, že má zase jiné otázky než loni. Ne, že by se u nás vánoce nějak zásadně lišily rok od roku, je to přece otázka tradic, ale proč neudělat zase vánoční článek formou tagu.
Tentokrát nebudeme nominovat a necháme na ostatních, jestli se budou chtít přidat či ne.

Jaké je tvoje nejoblíbenější a nejméně oblíbené cukroví?
Enka: jednoznačně bramborový salát :o) mě na to sladké zase tak neužije, na můj vkus je v cukroví málo majonézy.. :o) ale tak když už bych měla vybrat, tak úly nebo vosí hnízda se tomu říká.. což je vlastně paradox, protože mě coby alergika včely a vosy děsí i na fotce :D

eM: Ha, tak to je jasný. Díky Ence u nás taky zdomácněla hláška, že nejlepší cukroví je bramborový salát:-). Klasicky ho jíme několik dní a jakmile ho dojíme - už nám chybí, takže věřím, že se bude dělat ještě nová várka. Fotky salátu nejsou z toho nejprozaičtějšího důvodu, rychleji ho jíme než fotíme.

Co se týče cukroví, tak nás doma na sladké docela užije, takže peču pořád to stejné množství, akorát letos maličko více na etapy. Musím souhlasit s Enkou, že vosí hnízda (jo, tak tomu tady říkáme taky) nemají naprosto chybu. Ale paradox je, že mně se je nechce dělat, takže když je mají někde na návštěvě, je jasný, po čem sahám. Jinak mám ráda cukroví z ořechů hlavně vanilkové rohlíčky a žloutkové řezy a domácí čokoládu (s ořechy). A nějak mě zrovna nenapadá jaké cukroví je mé neoblíbené :-D

Jaké barvy pro tebe reprezentují Vánoce?
Enka: červená, zelená, zlatá, stříbrná.. má to snad někdo jinak? :D
eM: Tak já to každopádně jinak nemám. Amen!-D

Vyrábíš perníkovou chaloupku?
Enka: jako z bramborového salátu? :D ne..e.. já cukroví nepeču a do tak složité cukrářské architektury by mě ani nenapadlo se pouštět..
eM: V první chvíli jsem tu otázku vůbec nepobrala :-). Jakou perníkovou chaloupku? Než mi došlo, že asi jako vánoce = perník. U mě je průšvih, že já nepeču ani ty perníčky, né že bych je neměla ráda, ale mě nebaví cokoliv zdobit, protože se to stejně sní, takže mi nějak připadá zbytečné plýtvat umem na cukroví. (to číst cukrářky, tak by mi daly teda). Takže pokud u nás perníčky, tak nezdobené a něco takového pro mě nesmyslného jako perníkovou chaloupku fakt nestavím :-DDD.
Ale klobouk dolů před všemi, které to baví. (si musím tu reputaci u cukrářek narovnat)

Co jíš během Štědrého dne?
Enka: překvapivě salát.. :o) k snídani, ke svačině, k obědu, ke svačině.....
eM: Tak u nás to teda překvapivě není salát. Ten čeká na první posvěcení až na štědrovečerní večeři, dále už pak ho jíme kdykoliv. Během štědrého dne zobeme cukroví a jíme náš tradiční jáhelník. (recept na něj v loňském tagu zde) Letos s brusinkami a vlašskými oříšky. (Teda já mít alergii na ořechy, tak se jdu zabít :-))

Bez jakého filmu si Vánoce nedovedeš představit?
Enka: ale tak já si celkem dovedu Vánoce představit bez konkrétních filmů, protože od doby, kdy jsou všechny filmy dostupné celoročně už to nějak nemá to kouzlo, ale třeba chobotničky si ujít nenechám.. Džóóórdž!!! Rozkrájí nás na nudličky!!! :o)))
eM. Hééééj chobotničky - pravdá! Mě třeba dost překvapilo, jak spousta lidí na vánoce kouká na Lásku nebeskou, teda ne že bych ji neviděla asi tak dvakrát, ale u mě jsou vánoce spjaty s těžkou klasikou a to pohádkama. Úplně zbožňujeme S čerty nejsou žerty (Asi vítr, Máchale....) a letos vyhrává hláška "Je to rebel!!!!", bez téhle filmové pohádky nejsou prostě u nás vánoce myslitelné. A ještě je obzvlášť oblíbená Císařův pekař a Pekařův císař a Sůl nad Zlato (Já jsem tajtrlik? Ty seš tajtrlik! Za prvé, nevím, co to je a za druhé, mě to uráží! :-)))

zdroj

Začínáš s dárky včas, nebo je necháváš na poslední chvíli?
Enka: s většinou rozumných kamarádek se mi to nakupování zbytečností podařilo zrušit, s tím, že si radši zajdeme na kafe a koupíme si každá co chceme (díky holky!) a ten povinný zbytek většinou obstarám na přelomu listopadu a prosince, takže pohoda..
eM: Jo jo, já mám stejně nejradši zážitky a to kafe s drahou kamarádkou:-), ale přesto obdarováváme, holt zvyk je železná košile, hehe. Klasicky si říkám, že bych měla začít už od září, ale v září se mi vůbec na vánoce myslet nechce, takže začínám kupovat taky v polovině listopadu a nějaké drobnosti dokupuju ještě na poslední chvíli cca dvacátého druhého. Tuším, že příští rok to bude stejné...:-)

Jaký dárek, který na tebe kdy čekal pod stromečkem, se ti nejvíce vryl do paměti?
Enka: tak paradoxně se mi nejvíc vryl dárek, který pod stromečkem nebyl.. když mi bylo asi deset, absolutně nejvíc jsem si přála takový ten plastový pekáč/boby.. byla jsem naprosto přesvědčená, že pod stromečkem bude.. no a nebyl.. zajímavé na téhle historce je poučení, že když něco chcete, máte si o to říct. Protože kdybych se tehdy pod tím stromečkem rozbrečela, naši by si určitě vzpomněli, že ten zatracený pekáč je od září schovaný na půdě.. ale já ne, já byla kurva Hrdý Budžes a jako správný partyzán jsem své zklamání zamlčela.. a když si na tu plastovou krávovinu naši v únoru vzpomněli, jaksi už to nebylo ono..
Z těch pozitivních mě napadlo banánové Granko z Tuzexu :o)))
eM. Ty jo, to jsou luxusní storky! Ono to asi tak funguje - že to, co tam není, se vryje nejvíc:-). Statečná Enka, ty jo velký obdiv velká ségro, já bych klidně řvala jak tur hehe. A navíc, když voni je fakt pro Tebe měli!!! To je pech!
No, asi je to blbý, ale lámu si hlavu, snažím se těžce rozpomenout a vůbec nic mě nenapadá, své dětství mám asi dost hluboko v podvědomí anebo mi dlouhodobá paměť už neslouží. 
Nicméně nejhezčí dárek, který se mi každopádně vryl až do morku kostí je to, že jsem si vánoce v r. 2011 vůbec mohla užít. Byla jsem měsíc po operaci a šťastná, že jsem doma se svými milovanými. To byl nej dárek, kterej těžko něco přebije.
Ale abych přihodila něco materiálního, tak letos mi překvapivě bylo dopřáno splnit si můj parfémový sen, který jsem snila už více než rok. Asi jsem fakt byla letos hodně hodná. Takže už mi "ten pravý" říká paní. Ách, na to nikdy nezapomenu!
Dyk víte, jak to je - najít svůj parfém je jako najít toho pravého chlapa. Takže já už ho mám! (Ten parfém, na chlapy je zatím vyhlášeno výběrové řízení :-P)

A teď už ten slíbený voňavý článek prostě sepsat musím..

Co oblékání během Vánoc? Vedou u tebe pyžama, nebo sváteční oblečení?
Enka: kdyby bylo po mém, nevylezu z pyžama a županu (mám župan s Jackem Skellingtonem heč :D), ale každoročně jsem přinucena nahodit civil, takže kalhoty, svetr, chlupatá vesta..
eM: Jelikož nemusím o vánocích z domu, pouze na procházku do lesa, tak to jistí domácí úbor, kočičkové legíny, hrubé ponožky a rolák....a chlupatou vestu milujůůůů taky.

Nosíš během Vánoc jiný makeup, než po zbytek roku?
Enka: jakože se posypu třpytkama? Nikoliv.. makeup nosím stejný, jako po zbytek roku.. čili pudr, tvářenka, oči heroin princess, balzám na rty.
eM: Hehe, třpytkama!!! Já je mám ráda na lacích o vánocích...
A ano, nosím jiný make-up - žádný! Celý rok se poctivě vymalovávám a o vánoční dovolené potažmo o svátcích na to s gustem a z vysoka kašlu. Teda, abych nestrašila děti a kočky, tak si dám korektor, když je potřeba...a balzám či rtěnku. Když jdu ven, tak nahodím linky, tvářenku a konec...Anebo jen tu rtěnku, pro mě výrazná rtěnka rovná se make-up :-DD

Punč, svařák, grog nebo vaječňák? 
Enka: cokoliv :o)) ale ty sladké varianty jen symbolicky.. vánoční trhy by bez nějakého toho tlamolepu nebyly kompletní..
eM: Medovinka! Bez té nějak nemůžou ty vánoční trhy být, a když tak svařák jednoznačně. Teda už asi druhý rok plánuju, že udělám vaječňák podle receptu mé kámošky, ale zatím jsem k tomu asi "nedozrála". Ach, ta lenost!

Kde slavíš Nový rok?
Enka: kdekoliv stranou debilů s petardama.. kdybych si mohla vybrat, nejradši bych odjela někam do tropů..
eM. Jééé, já bych jela hned! A bohužel, já nemůžu být stranou těch individuí, páč dneska ráno mě i kocoura vyděsili sousedi, chápejte, jejich balkon a moje kuchyňské okno jsou v pravém úhlu (zasrané sídliště) - že si v deset hodin střihli petardy.
Já to nenávidím, ještě to strpím na silvestra s nadávkami, ale aby se střílelo na štědrý den, potažmo každý den až do nového roku, je pro mě silné kafe. Asi taky budu střílet!
Ale abych odpověděla na otázku. Překvapivě doma :-D.

Po jakých chuťovkách na Silvestra nejvíce saháš?
Enka: plněná vajíčka s kaviárem vlastní výroby nesmí chybět :o)
eM: Jééé, asi pojedu na silvestra k Ence, ty jo plněná vajíčka a kaviár! U nás doma se dělají klasické jednohubky a pak peču sýrové sušenky a pomalu se stává tradicí tiramisu dezert :-)

Dáváš si (a dodržuješ) předsevzetí?
Enka: ani náhodou! Leden je dost hnusný a ještě si ho budu zhoršovat nějakým stresem.. tsss.. :o))
eM: Přesně! Předsevzetí je přežít leden a vůbec zimu! 
Ale jinak se ráda ohlížím za uplynulým rokem, co se podařilo a co ne - a přemýšlím, co bych v novém roce ráda a tak !-) 
Obzvlášť letošnímu roku ráda zamávám a půjdu vstříc lepším zítřkům :-DD.
Enka: ámen sis.. kupředu, zpátky ni krok!! Muhehéééé!!

PS: Omlouváme se, za ehm to pozadí písma v dnešním článku, ale blogger nám tady zjevně sabotuje naši vánoční snahu, páč už jednou "sežral" všecky Enčiny odpovědi a musela je psát znova..a teď tohle.

A jak se máte o vánocích Vy?

Velikonočně....

Zdravím Vás milí čtenáři,

v pátek jsem Vám slíbila nějaký ten velikonočně laděný článek. Máme velikonoční pondělí, tak je třeba slib splnit. 
Doufám, že jste si svátky užili a ještě stále užíváte v pohodě a veselosti...
Dneska tedy pro Vás mám pár fotek, jak letos velikonočně žijeme my. Loni ve velikonočním článku zde nechyběly momentky zasněžené krajiny, letos naštěstí nebyla velikonoční nadílka shůry bílá, tak tyto kuriozní fotky nebudou, ale zase nebyla nouze o jarní bouřky...které jsem ale nedokumentovala.
Bohužel musím konstatovat, že můj spolupracovník na tomto blogu - můj fotoaparát Olympus onemocněl a poputuje do nemocnice. Asi Vám nemusím vysvětlovat, jak mě to rozladilo...
No co už, opět se "učím" fotit s pidi-midi kompaktem, který už máme spoustu let a pořád "fachá" (Panasonic Lumix)....tak se dnes můžete podívat, jak Lumík Olyho zastoupil. A ať mi nikdo neříká, že proto abyste udělali pěkné fotky na svůj blog, musíte mít zrcadlovku, jak jsem jednou někde četla....Pche...správný fotograf udělá pěkné fotky i s mobilem (se značnou dávkou nadsázky řečeno:-). 
No, uznávám, je to větší dřina i s tím kompaktem...ale "de to".....ovšem finální posouzení je na Vás - na čtenářích...

Takže trocha té velikonoční nálady a inspirace pro Vás "by eM"......

Upřímně, k velikonočním svátkům jsem měla vždycky takový rozporuplný vztah. A když jsem se rozhodla zase napsat článek tentokrát velikonoční, donutilo mě to trochu popřemýšlet proč vlastně...
Třeba s vánocemi nic takového nemám, ty mám prostě strašně ráda (ne ovšem to, co z nich vytváří konzum), ale s velikonocemi....hmhmhm..
No, nemusela jsem zas tak dlouho přemýšlet ve finále, stačilo si uvědomit, co mám na nich ráda a co ne. 
Mám ráda celkově jaro - jsem březňák a jaro je po každé pro mě symbolem znovuzrození a vlastně velikonoční svátky ve svém křesťanského významu toto vyjadřují (ačkoliv tedy já nejsem věřící v církevním smyslu). 
Ráda tvořím, takže zdobení vajíček, dekorování interiéru mě baví taky, mám ráda mlsky, takže i ráda něco na velikonoce upeču....
Tak v čem je ten zakopaný pes? 
Odpověď je nasnadě, dodnes nemám ráda to, že holky dostanou nabančíno tatary a ještě musí za to dotyčnému něco darovat....No jo, asi už odmala ve mě dřímaly feministické tendence hehe...
Prostě tuhle "agresivní" symboliku nemusím....Dokázala jsem si to užít vesele jen tehdy, když v mém mládí přišel na koledu můj spolužák, do kterého jsem byla tajně zamilovaná anebo posléze když mě "vyplatil" můj partner....ale jinak mi to přišlo prostě absurdní...
No a jak jsem "rostla" (stárla je sprostý výraz hihi) a stala se mámou dvou holek, tak mi ta tradice přišla ještě více absurdnější, i když její symboliku chápu....
Vždycky jsem záviděla těm národům, co měli tu krásnou tradici, že dětem schovávali vajíčka na zahradě a děti je hledali. To mi přišlo krásné a opravdu veselé, a tak jsem se snažila do naši lokální "tradice tatarů" implantovat tuto....Schovávala jsem vajíčka holkám, když byly malé, různě po bytě,...a je strašně bavilo vajíčka hledat.....určitě více než čekat na "vylágoš" tatarem....
A tak když můžu, snažím se klasické tradici s nádechem sexismu !-D, vyhnout...
Mnohem raději si užívám zdobení a pečení s holkama a "děláme" si ty svátky po svém...

Letos jsem neměla chuť pouštět se do nějakým složitých metod zdobení....Několik let po sobě jsme používaly metodu decoupage (ubrousková metoda) a letos jsme to pojali jinak...Nakoupila jsem jen mašličky a stužky a spoléhala, že něco vymyslíme - stylem "co dům dá"...

No a zatímco jsem si chystala potřeby na zdobení a následné focení zde na blog, Shelly se mi pokoušel výzdobu zlikvidovat. A než jsem se nadála polámal/okousal mi několik větviček a nemínil toho nechat, a tak jsem musela své plány trochu změnit a vázu s větvičkami z dekorování vyjmout.....a odložit ji tak vysoko, aby na ni Shelly nedosáhl...

A protože doma rády a hodně lakujeme a barev máme spoustu ve formě laků na nehty, nakonec padl nápad zdobit vajíčka stylově - laky na nehty :-).....Nejlépe se osvědčily ve zdobení laky Miss Sporty, krom krásných odstínů velmi dobře a rychle schly...a také Catrice laky..... 

Já osobně letos opravdu zdobení pojala ve srovnání s jinými lety minimalisticky - mašličky a puntíky :-) 

A to bych nebyla já, abych Vám tady nenabídla i nějakou tu lakovací inspiraci nejen na vajíčka, ale i na nehtíky. Když jsem si donesla domů stuhy s jarními barvičkami, napadlo mě ke každé mašli najít adekvátní odstíny mých oblíbených laků na nehty...
A tak vznikla tato fotka - jarní kolekce podle eM :-)
NYC Lavender Cupcake
Catrice Meet Me A Paris
L´Oreal Sex On The Peach
L´Oreal Island In The Sun
Korres Pastel Lemon

A náš kočičí manekýn samozřejmě zapózoval s vajíčky i zajíčky...:-) 

Velikonoční svátky jsou prostě plné různých mňamek, ať už koupených čokoládových..... 

...nebo koupených upečených....tyhle zajíčky jsem objevila v pekárně a strašně se mi líbili, stejně jako mým dcerám, které si na nich pošmákly...

Lindťácký zajíček s rolničkou pózuje u mé mini-bábovičky s kousky čokolády...

 A zaječí pusinky u buchty ze stejného těsta jako bábovička....

Recept určitě na blog napíšu, je to opět taková invence, kdy jsem spojila dva recepty v jeden,

protože já prostě nemám ráda suché bábovky a suché buchty....a povedlo se.

Tahle buchta je krásně vláčný dezert ke kafíčku 

A veselá sváteční snídaně nesmí chybět: vajíčko na měkko, s travičkou z rukoly....

Jak si užíváte tyto svátky Vy? Co nesmí chybět na sváteční tabuli, jaké pečete mňamky? A jak zdobíte třeba vajíčka, pokud zdobíte?

Krásný a pohodový start do nového týdne Vám přeje eM a velikonoční zajíci 

(a samozřejmě velikonoční kocour Shelly) :-D

Máme narozeninýýýýý!!!!!!!

Ahoj všichni!!!

Tak je to tu! Kdo by to byl řekl, že už je to dnes rok, co tady spolu pobýváme........
Byl to skvělý blogo-rok, dal mi toho spoustu a ne že ne - spoustu nových přátel, známých, zajímavých lidiček, jedno velké blogo-dobrodrůžo, spoustu kosmetiky a témat, která můžu s Vámi, mí nejmilejší čtenáři, probírat........
A jestli mi něco vzal, tak je to čas :-), tohle ale za to stojí, aspoň mě 
a doufám, že i Vy svůj čas rádi trávíte zde a nemáte pocit, že to je čas promarněný.

Každopádně 1. narozeniny se nemůžou nechat jen tak protéct mezi prsty!!
Když dítě slaví své 1. narozeniny všem je jasné, že udělalo mocný krok ve svém vývoji - od bezmocného a bezbranného uzlíčku je to najednou samostatná jednotka, která umí chodit, sama papat a taky si prosadit svou a říct si o to, co potřebuje :-).....
Já doufám, že i Vy jste vypozorovali určitý vývoj tohoto autorského blogu a že Vás pořád baví..... 
Bez Vás a Vašich komentářů, mailů, lajků by to tady vůbec nežilo
 a vývoj by se zadrhnul.....
Vy všichni jste totiž pro mě velkou motivací a hlavně inspirací na témata, na různé tipy. 
Dohromady je tady taková skvělá partička, pro kterou je radost psát a není to o tom, že píšu, abych získala potlesk. 
Je to jako jít s kamarádkami na kafe a probírat témata, která přináší každodenní život a nejen ten můj.....
Ráda poradím Vám, když umím, ráda si nechám poradit od Vás a jsem moc ráda, když najdeme třeba i společně nějaké řešení anebo se prostě jen tak pobavíme :-)....

Dneska jsem pro Vás připravila jen takový oddechový článek 
- vlastně tag.
Už chvíli tento tag krouží blogosférou a ačkoliv už jsem ho zpracovávala dvakrát, nedávno mě na něj nominovala blogerka Jana znovu...Tag je zajímavý právě v tom, že otázky se neustále mění, takže možná se tady dneska zase něco o mě dozvíte, i když pochybuju, že je ještě něco, co jsem zatím nevykecala :-D....
A tak jsem tento článek pojala jako takový narozeninový tag - pokec.

Ale nemyslete si, že to tímto končí. 
Když jsou narozeniny, musí být nějaké dárečky. Pro mě jsou dárečkem Vaše komentáře a já pro Vás připravila na oplátku taky dáreček, takže zítra bude jedna narozeninová soutěž a já doufám, že se zúčastníte rádi, třeba se i pobavíte a zároveň i něco můžete vyhrát.
Takže zůstaňte naladěni!!!!

A slíbený narozeninový "liebster tag".

Fakt už nevím, jakých dalších 10 věcí, které o mě ještě nevíte, bych měla napsat.
Možná by byla legrace udělat někdy tag z otázek, které budou mít na mě samotní čtenáři v komentářích, co říkáte? 
Něco ve smyslu Míry Donutila: ptejte se mě, na co chcete a já, na co chci, odpovím :-)
Jo a zrovna mě napadl jeden fakt: Koukejte, co mám na ploše pracovního počítače: Miláček Shelly jako mimi....
(Pokud byste ho chtěli mít na ploše taky, tak si fotku můžete stáhnout).

Hajej, dadej, malej :-)

Kdo mě nominoval = Jana z Belleza blogu
Tímto Janě děkuji, že na mě myslela :-).

Jak dlouho máš založený blog?
Tato otázka byla zodpovězena už v nadpise článku 
(a proto mi taky přišlo vtipné, tag udělat právě dnes).
Blog eM´s every day life jsem založila a první článek (ZDE) napsala právě před rokem 31.1.2013, i když myšlenky na takovýto blog "ze života" jsem měla už mnohem dříve, zhruba rok předtím....ale někdy je přece jen cesta od myšlenky k realizaci delší.....

Máš nebo chceš tetování?
Tetování nemám, ale chtěla jsem, když jsem byla mladší - nějaké malé vkusné, ale čím jsem starší, tím více mě spíše děsí to, jak by mé tetování vypadalo po pár desítkách let..Nikdy jsem tedy toto přání nerealizovala, ale protože jsem přeci jen výtvarně založená, párkrát jsem si "namalovala" falešné tetování, když jsem šla na fesťák nebo na koncert. Prostě jsem si půjčila od svých dcer dětskou tetovací sadu a bylo to !-D.......

Bez které kosmetické věci nevyjdeš z domu?
No kdybyste viděli, jak je nacpaná moje kosmetická taštička, kterou nosím pořád v kabelce, tak byste se radši neptali :-). 
Ale obecně, nejdůležitější věci jsou pro mě korektor a rtěnka a balzám na rty.
I když nemám při sobě žádnou kosmetickou taštičku, když vyrážím do terénu bez kabelky, fotit atd atd...tak mám sebou vždycky balzám na rty nebo rtěnku, když je nemám jsem hodně nervózní, protože mi dost vysychají rty.....
 
Máš krátké nebo dlouhé vlasy?
Se vezme podle jakých měřítek :-), třeba momentálně mám vlasy dlouhé až až, protože si je nechávám malinko narůst, ale když pominu svá osobní měřítka, tak je mám asi krátké....
Ale posuďte sami.

Co si dáváš nejraději ve Starbucks?
Hahá, nic, protože do Starbucks nechodím a tak nějak si říkám, že když se objeví takováto otázka, tak se automaticky předpokládá, že do Starbucks chodí všichni....
Ano, přiznávám se otevřeně, jsem mimo mísu. 
Osobně bych raději zvolila otázku: co si dáváš nejraději v kavárně...
ale chápu, jsem stará a nemoderní...:-)
Nicméně, to bude také tím, že jsem mimo jiné patriot - nechodím do Starbucks proto, že o patro víš, je kafárna Ostravanka a tam se cítím dobře a za fajn cenu, dostanu fajn kafe. 
Takže pokud vás ještě zajímá, co si dávám v kavárně nejraději, tak je to: většinou kapučíno, když něco slavím tak irskou kávu (nebo-li káva a irská whisky) a když jsem mlsná tak vídeňskou kávu anebo si nedávám kávu ale kupodivu Earl Grey (nejlépe Harney and Son).
 
Jaké roční období máš nejraději?
Jednoduší by byla otázka, jaké roční období nemáš ráda: ZIMU!
Jaro mám moc ráda, všecko se zelená a znovurodí, do člověka proudí nová naděje a energie - obzvlášt do nás "březňáků" !-D. 
Miluju léto, protože je teplo! 
A mám ráda podzim, pro jeho barvy a měkké světlo, protože v tomto období udělám vždycky nejhezčí fotky. 
Jo, a zima pro mě začíná listopadem a krátkými dny.....
 
Kniha nebo film?
Šmarjá takový dilema já nikdy nemůžu rozhřešit :-D 
- v tomhle jsem rozpolcená.
Miluju filmy stejně jako knihy. 
(A jaké si můžete přečíst třeba v mém knižním tagu nebo v článku top filmy)
Bohužel pro knihy - momentálně je pro mě časově výhodnější věnovat se mé filmové lásce.
 
Jak dlouho ti trvá než se nalíčíš?
No, to taky záleží kam jdu, že. Ale berme to tak, že je myšleno, běžné líčení do práce. No zvládala jsem to za dvacet minut, ještě pořád to dokážu zvládnout za dvacet minut, ale zjišťuji, že si předtím zrcadlem hraju čím dál tím dýl......Samozřejmě od určitýho věku je jasná přímá úměra mezi tím, na kolik vypadáte a tím, kolik trávíte času před zrcadlem, že jo...Ale poslední dobou je to také proto, že si zkouším různá líčení, co kde vidím v tutoriálech, různé kouřovky a tak...no a pak minuty naskakují...
 
Nosíš umělé nehty?
Ne, nikdy jsem nenosila a nikdy nosit nebudu, nelíbí se mi - vůbec - never ever!!!!!
 
Nejoblíbenější blogerka
Nezlobte se, ale na to fakt nemůžu odpovědět způsobem, uvést jedno jediné jméno. Mám svoje nejmilejší blogerky to jo, ale nerada bych nějakou zde opomněla, to by mě fakt mrzelo. Ovšem, když chcete vědět, kdo jsou moje oblíbené blogerky, jukněte doprava na lištu..

V souvislosti s tímto tagem, je zvykem někoho nominovat, aby pokračoval dál a línie se nepřerušila. 
A protože máme narozky a já mám rozvernou náladu, tak dneska udělám zajímavou nominaci. Mám totiž pocit, že všechny blogerky už tento tag psaly.
Na tag tedy nominuji moji občasnou přispěvatelku a spolublogerku Enku!!! 
(Chá, ta mě asi zabije !-)

A otázky na tělo pro Enku:
(které jsem namíchala z těch několika tagů, na které jsem byla nominována já.....)

Jak bys popsala samu sebe?

Máš, nebo děláš něco, co není běžné a vymykáš se tak ostatním?

Experimentuješ ráda? (ať už s chováním, oblečením, účesy, kosmetikou..)

Co z dekorativky nepoužíváš vůbec? Tvářenka, MU.....atd..

Kosmetický přípravek, bez kterého si neumíš představit den.

Kterých 5 věcí by sis sebou vzala na opuštěný ostrov? :)

Pejskomil nebo kočkomil? Máš domácího mazlíčka?

Jakého koníčka si ráda pěstuješ?

Oblíbený pořad/film/seriál z dětství?

Kdo je pro Tebe ženským a mužským symbolem krásy?

Tak a to je pro dnešek všechno, užijte si dnešní páteční sváteční den a já vyrazím slavit i s mými dětmi - přece jen důvodů ke slavení se nám nakupilo dost. 

Připíjím na zdraví a štěstí tohoto blogu, ať se nám všem tady pořád líbí............a ať je ten druhý rok ještě lepší a vydržíte tady se mnou i nadále.

A na závěr Vás poprosím o takovou mini zpětnou vazbu: 

napište mi prosím, jaké články Vás na mém blogu zajímají nejvíc - 

jestli dekorativka, nebo přírodní péče nebo nákupy či fotky atd.

Případně čeho byste si přáli méně a čeho více.....atd.

Je něco, co byste mi chtěli napsat, nějakou připomínku či tak něco, 

a ještě jste neměli příležitost?

Teď ji máte.

Mějte se moc krásně a děkuji Vám všem za ten krásný celý rok!