Velké kouzlo a nejen vánoční inspirace

Hezký den milí přátelé,

doufám, že jste si užili skvělou vánoční pohodu a v pohodové náladě míříte k závěru letošního roku. Rok to byl pro mě docela divoký, plný zásadních rozhodnutí, a tak nějak jsem ráda, že už končí, protože začne něco nového.

Dneska mám pro vás takový odlehčený článek o tom, co mě inspiruje a baví i v těch náročných dnech plných změn.
Není to vždycky o tom, že člověk musí padat pod tíhou rozhodnutí a zodpovědnosti, je třeba si to i zpříjemnit, aby to člověk přežil, ale taky si užil. A k tomu příjemnému užívání jsem právě chtěla využít týdenní volno mezi svátky. Trochu vydechnout, nabrat síly a inspiraci.

Letos jsme nestíhaly moc péct, ale tyhle linecké sušenky nesmí chybět nikdy.

Vánoční dárky jsme letos pojaly s mými dcerami tak, že si dáme jen handmade dárky, což v rodině kreativců není problém,  a pak si dopřejeme nějaké zážitky. Musím říct, že ty vyrobené dárky od dětí i ostatních přátel jsou stejně úplně ty nej. A moje děti fakt nezklamaly a vyřádili se skvěle a s láskou. Až jsem byla dojatá. Navíc jsou úplně skvělí v tom, jak umí samotným balením dárků, napínat. Uffff.

Mé dvě veliké americké lásky Liz Gilbert a Georgia O´Keffee se sešly, nádherné ukázovátko s obrazem Georgie jsem dostala pod stromeček od mladší dcery, stejně jako překlad Georgiiny autobiografie z němčiny od starší dcery (ty moje děti holt ví, co mám ráda), já totiž německy neumím a sehnala jsem tady knihu o mé milované malířce jenom v němčině....

Nakonec jsme totiž usoudily, že správné vánoce nemůžou být bez knížek, to už je prostě taková tradice, a tak jsme si nějaké pořídily mezi svátky.

Já bych chtěla dnes vypíchnout obzvlášť jednu knihu, kterou jsem si sama nadělila.

Velké kouzlo od Liz Gilbert, která napsala slavnou knihu Jíst, meditovat, milovat. Ač je to možná silné slovo, ale tady se prostě hodí, Liz se mi stala přímo Guru v těchto mých náročných dnech. Dokáže rozdávat pozitivitu a moudrost a používá k tomu nejen knihy, ale  i sociální sítě, což je ideální způsob využítí sítí. Funguje na facebooku, instagramu, tweeteru, nahrává podcasty, které jsou třeba v Americe momentálně hrozně oblíbeným formátem a u nás téměř neznámé - a logicky doplňují psané blogy, vizuální you tube  o audio projev. Podcasty se dají stáhnout do chytrého telefonu a poslouchat (samozřejmě nejčastěji v angličtině).

Knížka Jíst, meditovat, milovat patří mezi mé nejoblíbenější, ke kterým se pořád vracím a i díky ní jsem se taky pořádně kopla do zadnice a rozhodla se hejbnout v životě dál….A myslím, že i Velké kouzlo, které má v podnázvu “creative life beyond fear”, což se bohužel v českém překladu úplně ztratilo - “kreativní život navzdory strachu” (nikoliv beze strachu), bude další top knížkou v mé knihovně.

Začala jsem jí teprve číst a je to kniha nadupaná na každé stránce. Chytá mě za srdce nepřetržitě s každým slovem, ač jsem zatím přečetla jen tři kapitoly. Úderem do černého byl jeden odstavec, a tak ho tady zacituju. “Pocity prázdného konzumerismu odezněly, už si nepřipadala jen jako součet svých každodenních povinností a starostí. Dělala něco se sebou, dělala něco pro sebe”.

Což je přesný popis toho, jak se teď cítím já.

Další radost, kterou jsme si dopřály na vánoce a je takovým doporučením, kam se vydat v Praze za kulturou, je výstava celníka Rousseau pod názvem Malířův ztracený ráj v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí, která trvá do 15. 1. 2017. Určitě zajděte, je to krásná hravá podívaná a najdete tam i jiné umělce jako je třeba i Frida Kahlo, která tam má jeden obraz, Picasso, Emil Filla atd..

A někdy stačí dát si vynikající medovinu. Udělaly jsme letos test, kde ochutnáme nejlepší medový mok a vítěz se nacházel v Praze před Palladiem. Už loni nám tam moc chutnala a musím říct, že ačkoliv dcera měla docela slušnou medovinu v Ostravě, ta v našem maloměstě byla příliš alkoholická a med asi viděla jen z rychlíku v nějaké zatáčce v palírně. Vítězná medovina prostě chutnala po medu, alkoholu v ní nebylo tolik, ale i tak zahřála krásně na jazyku i na duši.

Další věc, kterou jsme si odfajfkly na pomyslném vánočním to do listu byly pečené kaštany, ty prostě patří k vánocům, stejně jako velký svítící stromek na Staromáku a lidská tlačenice, bunda politá punčem a moc dobrá velká klobáska (kteréžto na seznamu teda nebyly) :-)

A nakonec někdy stačí jen taková maličkost, že si stihnu v tom shonu nalakovat nehty novým lakem na nehty (třeba místo frenetického úklidu). A tento od Barry M Pomegranate je fakt krásná červená s kapkou růžové, což je asi můj nejoblíbenější odstín červené.

A to je z mé vánoční inspirace vše....

Jak jste si užili a užíváte své svátky?

Co bylo na vašem vánočním to do listu a splnil se vám?

Přeji vám všem ať vstoupíte pravou nohou do nového roku 2017, ať je nadcházející rok mnohem lepší než tento uplynulý, plný radosti, výzev a dobrodružství.

PS: Jestli máte chuť na inspiraci v podobě silvestrovských chuťovek z mé kuchyně, mrkněte do Magazínu Biooo

Víkendový tip a ne-tip na knížku

Hezký pátek přeji!

Dnes mám pro vás novou a asi nepravidelnou rubriku na víkend - tipy na knížky, filmy, seriály co mě zaujmou či ne a chtěla bych vám o nich napsat. Docela se mi totiž nahromadilo několik tipů a byla by škoda o nich nenapsat. Pokusím se spíš tak lehce naťuknout vaši zvědavost a pak už je na vás, jestli po knize či filmu sáhnete nebo ne. Já sama hrozně ráda získávám tipy na tyhle volnočasové společníky.

Jak je uvedeno v záhlaví bude jeden tip a jeden ne-tip. Ne-tip znamená, že se mi knížka moc nelíbila, ale napíšu vám proč a je to zase opět můj subjektivní názor, někdo jiný může mít úplně jiný vkus a co se líbí mně, se nemusí zase líbit druhému...a o tom to je, aby svět byl pestrý a zajímavý a lidi nebyli stejní a nedělali stejné věci...

Začnu tipem, páč o něčem, co se člověku líbí se asi píše líp.
David Cronenberg, Konzumárium
Úplnou náhodou jsem totiž v knihovně narazila na knihu od Davida Cronenberga a koukala jsem jako vejr, jestli to je TEN Cronenberg?
Filmoví fanoušci určitě ví, že David je slavný režisér. Já od něho viděla spoustu filmů, asi nejznámější, které můžete znát (a které jsem viděla) jsou: nejslavnější kultovní horor Moucha (1986), Crash (1996) "novější" Dějiny násilí (2005) a Východní přísliby (2007) anebo úžasný film Nebezpečná metoda (2011), momentálně se chystám na Mapy ke hvězdám z roku 2014 - všechno jsou to velice znepokojující filmy, protože řeší témata kontroverzní, na které si holt každý režisér a ani divák netroufne. Jsou to filmy, které ve vás zanechají dojem, prostě je jen tak nezapomenete, nikdy.
O Davidovi se říká, že je úchylák a mně se tohle vůbec nelíbí.
To, že si na pomoc bere bizarní a absurdní příběhy neznamená, že ta absurdita a bizarnost je samoúčelná, v jeho případě určitě ne. Dotýká se nešvarů aktuální doby, ať už skrytých nebo zcela otevřených.
Už spoustu let velice osobitým způsobem hraje na naše nervy. Já samotná jsem z jeho příběhů často lehce vykolejená, a to je právě dobře! Málokdy už mě něco vytrhne z mého klidu, už jsem toho viděla a zažila asi příliš. Dnes už se takové filmy nedělají, bizarnost je často už pouze samoúčelná.
David ale umí vytrhnout z běžné narkózy a zároveň umí pobavit.
A umí to i v knižní podobě!
Konzumárium je opět jakési nastavené zrcadlo naší moderní době, kdy jsme všichni závislí na informacích z internetu, klasické vzdělání je pasé, lidi už informace nehledají v knihách, spoléhají na google, máme přímo dotykové intimní vztahy se svými ajfouny a foťáky (ano, jsem také vinna ve všech bodech více či méně).
David naráží na tyhle aktuální rysy naší doby a zamýšlí se opět tak nějak "ad absurdum", co by se mohlo stát - a na pomoc si bere opravdu dost bizarní příběh. Není to pro žádné slabé nátury, to vám musím říct rovnou, ale kdo zná Cronenberga a má ho rád, prostě slabá nátura není a něco vydrží. U knihy máte tu výhodu, že vám není předkládán cizí obraz, vy si při čtení vizualizujete, co chcete a jdete v představivosti jen tam, kam je vám to milé - v tom je jaksi kniha milosrdnější než film. Ale myslím, že vás nemusím zbytečně děsit, nadsázka je tady často docela zjevná.
Nebudu vůbec psát o příběhu, je úžasný a unikátní a nechci zde dávat zbytečné spoilery. Nechte se překvapit, šokovat a také si trochu můžete sáhnout do svědomí, jak to vlastně všichni máme s těmi technologiemi a lidskými vztahy...., s čím máme nejužší vztah je ta otázka, nikoliv s kým...
Ke konci knihy už jsem se té bizarnosti s chutí nahlas smála, když mi byla odhalena bizarnost příběhu v celé jeho nahé kráse. Mám ráda, když kniha končí a já se prostě směju a říkám si, no to snad ne....
A přestože jsme všichni vinni touto dobou, tak nějak mě ta bizarnost neděsí, odkládám knihu a říkám si, no jo všichni jsme jenom lidi a pěkně praštění, když jdeme k meritu nás samotných. Bizarnost není apriori obviňující a odsuzující, a je prima být se svým vlastním šílenstvím obeznámen a uvědomovat si ho, stejně jako šílenství doby, ve které žijeme - pak se totiž můžeme sami sobě i té době zasmát.......
Klobouk dolů před Davidem Cronenbergem (ročník 1943), který ve svých letech dokáže stále nastavovat světu zrcadlo jeho vlastních bizarností až úchylek.
PS: Ze začátku knihy mě dost iritoval český překlad, kdyby mě to iritovalo dál, tak asi bohužel Davidovu knihu odložím, což by byla velká škoda!!!!!!

A ne-tip na knihu:
Radka Třeštíková, Dobře mi tak
Na instagramu jste mohli zaregistrovat doslova mánii po nové knize Bábovky od této autorky.
Absolutně nevím, čím si to kniha zasloužila, nečetla jsem ji - ale v jednu chvíli byla úplně všude a dodnes, když zahlédnu v knihkupectví její grafickou obálku, rozpoznám ho na dálku...A to jsem, prosím, krátkozraká. Buď je to absolutně dokonalý PR a grafický design v jednom (ne že by Radka neměla za sebou umělecky nadanou rodinu) a v tom případě chci vědět, jak se to sakra dělá anebo je ten obsah knihy tak dobrý?
No, nebudu dnes psát o Bábovkách. Jsem v tomhle holt rebel a málokdy jdu s davem, když je něčeho na internetu příliš mnoho, schválně jdu jinou cestou.
A proto jsem si v knihovně zarezervovala prvotinu Radky Třeštíkové s názvem Dobře mi tak, o které jsem teda na instagramu nečetla ani slovo....asi je to tím, že byla vydána v r. 2014 a to už je dávno :-))))
(Sakrasm)
Takže proč je tohle vlastně ten ne-tip?
Nastíním příběh velice velice stručně. Hlavní hrdinou je padesátiletý malíř notně sobecký, který jaksi hledí zvočidovoči tomu, jaký život dosud vedl a čelí následkům, respektive jim vůbec nečelí a to je to, co mě na příběhu totálně irituje. Je to příběh depresivní, nic neřešící, poučení žádné, satisfakce pro čtenáře žádná, odkládám knihu a jsem otrávená. Není mi dvacet, abych čekala happyend pokaždé, když čtu či vidím nějaký příběh, já ho ke svému životu nutně nepotřebuju, ale potřebuju něco, cokoliv, kdy si řeknu - jo, byl to dobrý příběh.
Tohle je ve své realistické krutosti mnohem horší příběh než jakkoliv bizarně a úchylně pojatý příběh Cronenbergův, řekla bych právě, že zde ta krutost byla až samoúčelná - a to je něco, co mě fakt nebaví a nemyslím si (dost odvážné tvrzení, já vím), že by tohle někdo i z mladších ročníků, který zdaleka nezažil absurditu života a neuvědomuje si ji zatím tak velkou mírou jako já, ocenil.
Mám pochopení pro slabosti jiných, a věřím, že takové osobnosti, jak je vykreslila Radka ve své prvotině opravdu existují - ale pochopení je jedna věc, tolerovat to nemusím a číst to taky nechci.
Tenhle příběh mě fakt naštval a víte proč?
Protože Radka Třeštíková si umí hrát se slovy a s mateřským jazykem velice hezky - ta hra mě strašně bavila! Já miluju hrátky, které náš český jazyk poskytuje a tohle má Radka zmáklé ve své prvotině opravdu dobře, za to má jednoznačně plusové body, ale způsobem, jakým vystavěla příběh, ho vlastně i zabila. Vzhledem k tomu, že tohle byla autorčina prvotina, tak velice doufám, že svůj styl a cit pro příběh teprve tříbí Opravdu doufám, protože hru se slovy umí, ale mně to prostě nestačí, každá hra musí mít adekvátní obsah. Bohužel si nejsem jistá, jestli budu mít někdy náladu si něco dalšího od autorky přečíst, možná až zapomenu na rozčarování z téhle knihy.
Dobře mi tak. :-)

Budu ráda, když mi napíšete, jestli jste tyhle dvě knihy četli a jaký na ně máte názor (tolerantní odlišnost se vítá), případně jestli vás láká si je přečíst. Stejně jako budu ráda, když mi napíšete, jaké knihy zrovna baví a nebaví vás, co vás překvapilo příjemně a naopak zklamalo.

Přeji vám krásný víkend!
Vaše eM

Pokud máte chuť na další starší tipy na knížky, mrkněte do mé knihovničky zde na blogu, slibuju, že se budu snažit i tu virtuální knihovničku plnit více než jsem to dělala dosud....A k tomu mi dopomáhej Bůh, mí čtenáři a čtenáři knih a čas a....konec výmluv!

Z knihovničky eM aneb Knižní TAG

Zdravím Vás všechny,
 eM už je "back online" a hned si pro Vás nachystala nějaké to čtení.:)

Mám tady zase jeden tag a to hodně zajímavý spíše intelektuální a naprosto nekosmetický. Už jsem ho četla u několika holek a moc se mi líbil a dokonce jsem byla nominovaná  u Nikolky ZDE, takže děkuji moc a nesmím zklamat...Omlouvám se, že to chvíli trvalo.

Varuji Vás předem - abyste si nemysleli, že tady nějak  intelektuálně exhibuji: 
Knihy jsou moje slabost, jsem na ně harpagon, fakt, nepůjčuju je, jenom je syslím, kupuju, sbírám, (čtu samozřejmě :-) a utratila jsem za ně hodně peněz (naštěstí spoustu knih mám z antikvariátů) a není mi líto ani jedné koruny - jediná nevýhoda je, že je nemám kam dávat...A to ještě chodím do knihovny a knihy si půjčuju :)..Strašně ráda čtu (ale času je málo hauu), a strašně ráda knihy kupuju, nejen sobě, ale i svým dcerám i muži - proto je doma tolik knih. Obě dcery už mají každá svoji knihovničku ve svých pokojích, 

velká centrální knihovna (viz. foto) je moje a mého muže (zde si děti mohou knihu půjčit - ale někdy už zůstane u nich:). Touto knihovnou jsem si tak trochu splnila svůj sen: pravda v tom snu byla knihovna až ke stropu min. 3,5 vysoká a přes celý pokoj :-)..
Další moje malá sbírka (v mé malé pracovničce) čítá jen knihy o umění a životopisy umělců neb je sbírám 

a další pidi sbírka detektivek už se začíná roztahovat někde mezi hi-fi a wi-fi :-D....
Každopádně je na místě se obhájit tím, že knihy už "sbírám" od té doby, co jsem si začala sama vydělávat a to už je 18 let - za tu dobu toho člověk stihne nasyslit opravdu hodně :-)

Doufám, že se nebudete moc zlobit, když tento tag totálně překopu a spíše Vám napíšu, které knížky mám ráda a proč - líbilo se mi totiž, jak to velmi volně zpracovala tuttobene - a troufám si říct, že takhle se toho dozvíte mnohem více o mně, než když Vám napíšu, která kniha v mé knihovně je nejvíce zničená a která má lesklý obal :-) a třeba to budou pro Vás i zajímavé tipy na čtení...
Si fandím, že? :-)

Jediná sci-fi v mé knihovně (kromě Verneovek:-)

a moje bezkonkurečně nejoblíbenější (nedávno byla znovu zfilmována)

Přiznám se, že poslední dobou už v mé centrální knihovničce dost tápu, protože mi v ní uklízí moje mladší dcera (za což má mé velké díky!!!) a tak když něco hledám, zavolám ji a ona mi to spolehlivě najde. Dříve jsem věděla přesně, kde co je, ale už jsem to správcování nechala na starost mladší generaci :-)...ale díky tomuto tagu jsem si zase mohla svou knihovnu hezky "prolézt" a oprášit své největší oblíbence, které bych Vám tady ráda představila..Díky Nikolko ještě jednou, byl to s tímto tagem pěkně strávený čas :-)

Asi není divu, že u milovnice tohoto seriálu objevíte v její knihovně i stejnojmenou knihu,

Toto je asi jediná kniha, která se mi líbila mnohem méně než filmové (seriálové) zpracování - se seriálem toho má společného velmi málo....

No už teď si asi říkáte, ježiš, kam jsem to vlezl(a) - tady žije úchylný knihomol :-DD. Nebojte, tak strašný to snad není, ale to už posuďte sami a pak mi to napište do komentářů...

Začnu mým čerstvým úlovkem z antikvariátu, ze kterého jsem měla neskutečnou radost - jak malé dítě!! (můj muž dosvědčí, jak jsem křepčila o půl desáté večer u NB, když jsem konečně tuto knihu objevila v eshopu).
Několik let (opravdu!) se snažím sehnat 2 díl do mé série knih od Ericy Jongové. Vždycky nárazově proletím antikvariáty na internetu a zjistím, že zase není k sehnání nikde, ale teď se na mě konečně usmálo štěstí a v antikvariátu až v Liberci knížku měli!!!! A jaké je to blaho, když má kniha pro Vás takovou hodnotu a koupíte ji za babku ve stavu "téměř nová" !!! :-)
Takže moje trilogie je konečně komplet!

1. díl Strach vzlétnout, 2. díl Jak si zachránit vlastní život,

 3. díl Padáky a polibky

A abyste pochopili, jaký jsem úchyl, tak jsem dokonce jednu knihu od této mé velmi oblíbené autorky, kterou jsem nemohla sehnat, půjčila v knihovně nechala okopírovat a svázat :-)....samozřejmě pouze pro své vlastní potřeby, pane copywritere. 

A teď už mám v merku další její knihu, kterou chci sehnat :-), prostě mety se neustále posunují...
Erica Jongová a její knihy, to je "sex ve městě" na druhou, pokud Vám nevadí sexuální otevřenost, lehké a peprné intelektuální vulgarismy a hlavně oceníte otevřenou zpověď o životě ženy nejen ve středním věku, o dilematech s kariérou, dětmi, vztahy atd.....tak je to pro Vás, ale varuju, strašně blbě se to shání...
Ve třetím díle Padáky a polibky, je hlavní hrdince 39 let a citát mluví za vše:
"Heslu carpe diem nemůže rozumět nikdo, komu je pod pětatřicet".
(P.S.: Mě už 35 bylo a naprosto se spisovatelkou souhlasím, do té doby to pro mě byla fráze - teď je to můj denní chleba !-).

Posledních pár let frčím na severských detektivkách, ty se teď docela staly masovou záležitostí, ale já si troufám tvrdit, že jsem je četla v době, kdy nikdo ještě moc nevěděl, kdo je Nesbo - zásoboval mě jimi totiž můj kolega maniak do severské detektivky - on je ale narozdíl od mě sběratel a půjčoval mi všechny svoje knihy - proto doma mám jenom maličký zlomeček...

Nicméně Nesbo už je pro mě pasé a moc se mi líbí Adler Olsen a jeho bravurní vyprávěčství, Henning Mankell je pro mě klasika, která mě neomrzí stejně jako Helen Tursten a její detektivky s Irenou Huss....
No a Millénium Stiega Larssona přece znají všichni, tady má totiž počátek ta mánie po severských detektivkách.....Skvělé jsou ale i detektivky islandské např. Yrsy Sigurdardóttir nebo Arnaldura Indridasona (Severní blata byla i zfilmována).....

Jak už jsem předeslala sbírám knihy o umělcích a životopisy malířů a umělců, většina jich pochází k antikvariátů - sbírečka je to malá (teda aspoň mě se zdá, ještě tolik knih nemám!!
První položka v mé sbírce byla životopis Vincenta van Gogha

Nadšená jsem byla, když jsem sehnala knihu (bohužel v němčině, kterou neovládám) z Taschen o mé nejmilejší americké malířce Georgii O´Keeffe

.....a také třeba deník F. Kahlo....

mám moc ráda téměř duchovní rozhovory s naší malířkou Adrienou Šimotovou anebo pana Zrzavého.....po těchto knížkách sahám asi nejvíce

V mé knihovně nesmí chybět ani ruská klasika:
nejohmatanější je Anna Karenina pana Tolstého a nemůže chybět ani jeho slavný román Vojna a mír

pyšná jsem i na sbírku knih (i když neúplnou) pana Dostojevského

Pan Wilda Shakespeare také nesmí chybět, mám moc ráda jeho sonety, ale pouze a jedině v překladu pana Hilského, který je skvělý odborník na pana Šejkspíra. Sonety si i teď někdy otevřu a kochám se slovním géniem, jinak se přiznám na poezii moc nejsem. Mám ji ráda, ale nejsem v ní kovaná ani žádnou poezii moc nevlastním. Zde bych ještě potřebovala doplnit vzdělání s nějakým průvodcem :-)

Nejvíce ohmataná a v dezolátním stavu je kniha pana Alexandra Dumase - Hrabě Monte Christo - toho miluju, zamilovala jsem do něho jako malá, když ho hrál Richard Chamberlain ve filmu z r. 1975 a knihu jsem pochopitelně četla několikrát (jako ostatně všechny, které tady uvádím:)

Samozřejmě Tři mušketýři (ty jsem milovala v dětství) nebo Královna Margot nechybí v knihovně taky...

Jednu dobu jsem hrozně ráda četla ságy - více generační romány, nejznámější je určitě Sága rodu Forsytů....moje oblíbená

Mezi ságy určitě řadím i romány norské spisovatelky Sigrid Undsetové

 

Olav Audunssön nebo Kristina Vavřincová

Ale i její kratší romány jsou skvělé psychologií vztahů, nepřibarvené nepřislazené - žádná červená knihovna....

velmi oblíbená sága a zároveň válečný román je Údolí rozhodnutí od Marcie Davenportové 

Válečné romány jsem četla taky hodně, ale je to "nelehké" čtení, takovou Sophiinu volbu asi není třeba představovat, moje oblíbená Meryl Streepová excelovala ve zfilmované verzi....

samozřejmě na válečný román byl mimojiné expert E. M. Remarque, až na nějaké vyjímky je moje sbírka jeho knih ucelená.....ale můj nejoblíbenější román od něho je Nebe nezná vyvolených, které s válkou nesouvisí...

Můj oblíbený americký román z válečné doby je tento, o tom jak válka poznamená a změní vztahy mezi přáteli...

A aby tu zas nebylo moc vážno, v mé knihovně jsou i knihy úsměvné, vtipné

Pana Kaplana od Leo Rostena prostě zbožňuju, je to kouzelná hra se slovy a jazykem - českým a anglickým, u toho se prostě řehtám jako kůň :-D. 

Skvěle knížku namluvil M. Donutil

Pokud se chcete nasmát, určitě si přečtěte příběhy psa Robina od Zdeny Frýbové, ale nečtěte to před spaním, nebo se bude partner divit, čemu se proboha tak řehtáte až slzíte :-)

Mezi vtipné a milé čtení patří také knihy Betty MacDonaldové

Rozhodně doporučuju tuto její knížku pro četbu rodičů dětem:

U četby této knížky určitě zívat ani usínat nebudete a děti ji budou mít strašně rádi. Je výchovná a zábavná pro rodiče i děti, všichni  určitě budou chtít zjistit, jak Láryfáry léčí typické "dětské" nemoci jako zápal švindlu nebo nimravku nebo třeba šuškandu :-D

A ani knihy tří nadaných sester spisovatelek Anne, Emily a Charlote Brontëových u mě v knihovně chybět nemůžou:

Slavná Jana Eyrová nebo Na větrné hůrce to jsou ikony :-)

V této společnosti nemůže samozřejmě chybět Jane Austenová či

"zakázaný" D.H. Lawrence a Milenec lady Chatterleyové

Nejoblíbenější kniha a zároveň i nejoblíbenější film, co na to říct -

Velmi volná a nadčasová parafráze na Paní Dallowayovou Virginie Woolfové

odehrávající se ve třech časových linií včerně línie spisovatelčina života. Naprosto úžasný příběh tří žen, ptajících se po smyslu svého života...

Přiznám se, že jsem originál Paní Dallowayovou nedočetla, i když obdivuji styl popisu niterných duševních pochodů, bohužel nedostatek "přímé řeči" mě trochu ubil, jsem barbar :-).

Ale zajímavé jsou určitě Deníky Virginie Woolfové o jejím životě i tvořivém boji...

Americká klasika - opět skvělá kniha - skvělý retro film....

K trénování pasivní angličtiny slouží taky četba, takže jsem přečetla pár anglicky psaných knížek.

Nečtu tyto  knihy se slovníkem v ruce, to mě nebaví, spíš se snažím pochopit děj a ponořit se do samotného jazyka a jen občas, když mi uniká smysl věty nakouknu do slovníku. Poslední pořízenou knížku od Mankella, jsem bohužel zatím nedočetla. Má prý konečně vyjít i v češtině, ale snad se jednou "dokopu" :-), protože severská detektivka se čte dobře i anglicky. Den šakala od pana Forsytha jsem jako jedinou knihu četla jak v češtině, tak angličtině - výborná kniha, klasika...

Knížky, to jsou i nádherné ilustrace, takových knih samozřejmě mám v knihovně spoustu, ale vybrala jsem

ty z knihovny mé dcery - sdílím s ní totiž obdiv ke krásným ilustracím zvířat pana Dungela. Moje dcera chce být totiž jako on - skvělá ilustrátorka zvířat a cestovatelka :-). Jeho ilustrace jsou prostě překrásné a z knihy vytvářejí krásný klenot.

V knihovně nechybí ani spousta naučné literatury o zdraví, květinách, zvířatech, vaření atd.

Hodně teď vařím podle různých časopisů a z hlavy,

 ale tyhle kuchařky jsou nejošmatanější :)

přece knížky o kočkách nemůžou chybět :-)

A rozloučit bych se s Vámi chtěla vzpomínkou na četbu svého dětství

některé jsou ještě moje původní, ty které se neztratily častým stěhováním

Shellymu hodně voněly :-)

na Mach a Šebestové hodně zapracoval čas i můj nebožtík pejsek Alík z dětství...

A kdo by neznal děcka z Bullerbynu s  krásnými iustracemi Heleny Zmatlíkové...

Tak doufám, že jsem Vás svou knižní "úchylkou" neunudila k smrti - pokud jsem dokázali přečíst až sem, budiž Vám za to neskonalá chvála a mé díky :-)

A co čtete Vy? Co nesmí chybět ve Vaší knihovně? Frčíte na speciálních žánrech?

Budu ráda, když ještě někoho zaujme tento tag a bude se chtít podělit o obsah své knihovny - inspirace na dobré knihy není nikdy dost :-)

Každopádně si moc ráda s Vámi "pokecám" o knihách v komentářích....

Mějte se moc krásně. 

Pěkný večer třeba s oblíbenou knížkou Vám přeje eM.