pátek 30. prosince 2016

Velké kouzlo a nejen vánoční inspirace


Hezký den milí přátelé,

doufám, že jste si užili skvělou vánoční pohodu a v pohodové náladě míříte k závěru letošního roku. Rok to byl pro mě docela divoký, plný zásadních rozhodnutí, a tak nějak jsem ráda, že už končí, protože začne něco nového.


Dneska mám pro vás takový odlehčený článek o tom, co mě inspiruje a baví i v těch náročných dnech plných změn.
Není to vždycky o tom, že člověk musí padat pod tíhou rozhodnutí a zodpovědnosti, je třeba si to i zpříjemnit, aby to člověk přežil, ale taky si užil. A k tomu příjemnému užívání jsem právě chtěla využít týdenní volno mezi svátky. Trochu vydechnout, nabrat síly a inspiraci.

Letos jsme nestíhaly moc péct, ale tyhle linecké sušenky nesmí chybět nikdy.


Vánoční dárky jsme letos pojaly s mými dcerami tak, že si dáme jen handmade dárky, což v rodině kreativců není problém,  a pak si dopřejeme nějaké zážitky. Musím říct, že ty vyrobené dárky od dětí i ostatních přátel jsou stejně úplně ty nej. A moje děti fakt nezklamaly a vyřádili se skvěle a s láskou. Až jsem byla dojatá. Navíc jsou úplně skvělí v tom, jak umí samotným balením dárků, napínat. Uffff.

Mé dvě veliké americké lásky Liz Gilbert a Georgia O´Keffee se sešly, nádherné ukázovátko s obrazem Georgie jsem dostala pod stromeček od mladší dcery, stejně jako překlad Georgiiny autobiografie z němčiny od starší dcery (ty moje děti holt ví, co mám ráda), já totiž německy neumím a sehnala jsem tady knihu o mé milované malířce jenom v němčině....

Nakonec jsme totiž usoudily, že správné vánoce nemůžou být bez knížek, to už je prostě taková tradice, a tak jsme si nějaké pořídily mezi svátky.


Já bych chtěla dnes vypíchnout obzvlášť jednu knihu, kterou jsem si sama nadělila.
Velké kouzlo od Liz Gilbert, která napsala slavnou knihu Jíst, meditovat, milovat. Ač je to možná silné slovo, ale tady se prostě hodí, Liz se mi stala přímo Guru v těchto mých náročných dnech. Dokáže rozdávat pozitivitu a moudrost a používá k tomu nejen knihy, ale  i sociální sítě, což je ideální způsob využítí sítí. Funguje na facebooku, instagramu, tweeteru, nahrává podcasty, které jsou třeba v Americe momentálně hrozně oblíbeným formátem a u nás téměř neznámé - a logicky doplňují psané blogy, vizuální you tube  o audio projev. Podcasty se dají stáhnout do chytrého telefonu a poslouchat (samozřejmě nejčastěji v angličtině).
Knížka Jíst, meditovat, milovat patří mezi mé nejoblíbenější, ke kterým se pořád vracím a i díky ní jsem se taky pořádně kopla do zadnice a rozhodla se hejbnout v životě dál….A myslím, že i Velké kouzlo, které má v podnázvu “creative life beyond fear”, což se bohužel v českém překladu úplně ztratilo - “kreativní život navzdory strachu” (nikoliv beze strachu), bude další top knížkou v mé knihovně.
Začala jsem jí teprve číst a je to kniha nadupaná na každé stránce. Chytá mě za srdce nepřetržitě s každým slovem, ač jsem zatím přečetla jen tři kapitoly. Úderem do černého byl jeden odstavec, a tak ho tady zacituju. “Pocity prázdného konzumerismu odezněly, už si nepřipadala jen jako součet svých každodenních povinností a starostí. Dělala něco se sebou, dělala něco pro sebe”.
Což je přesný popis toho, jak se teď cítím já.


Další radost, kterou jsme si dopřály na vánoce a je takovým doporučením, kam se vydat v Praze za kulturou, je výstava celníka Rousseau pod názvem Malířův ztracený ráj v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí, která trvá do 15. 1. 2017. Určitě zajděte, je to krásná hravá podívaná a najdete tam i jiné umělce jako je třeba i Frida Kahlo, která tam má jeden obraz, Picasso, Emil Filla atd..




A někdy stačí dát si vynikající medovinu. Udělaly jsme letos test, kde ochutnáme nejlepší medový mok a vítěz se nacházel v Praze před Palladiem. Už loni nám tam moc chutnala a musím říct, že ačkoliv dcera měla docela slušnou medovinu v Ostravě, ta v našem maloměstě byla příliš alkoholická a med asi viděla jen z rychlíku v nějaké zatáčce v palírně. Vítězná medovina prostě chutnala po medu, alkoholu v ní nebylo tolik, ale i tak zahřála krásně na jazyku i na duši.


Další věc, kterou jsme si odfajfkly na pomyslném vánočním to do listu byly pečené kaštany, ty prostě patří k vánocům, stejně jako velký svítící stromek na Staromáku a lidská tlačenice, bunda politá punčem a moc dobrá velká klobáska (kteréžto na seznamu teda nebyly) :-)



A nakonec někdy stačí jen taková maličkost, že si stihnu v tom shonu nalakovat nehty novým lakem na nehty (třeba místo frenetického úklidu). A tento od Barry M Pomegranate je fakt krásná červená s kapkou růžové, což je asi můj nejoblíbenější odstín červené.



A to je z mé vánoční inspirace vše....

Jak jste si užili a užíváte své svátky?
Co bylo na vašem vánočním to do listu a splnil se vám?

Přeji vám všem ať vstoupíte pravou nohou do nového roku 2017, ať je nadcházející rok mnohem lepší než tento uplynulý, plný radosti, výzev a dobrodružství.

PS: Jestli máte chuť na inspiraci v podobě silvestrovských chuťovek z mé kuchyně, mrkněte do Magazínu Biooo


1 komentář:

  1. Jé, kaštany jsem si dala v Praze taky, byly moc dobré! :) Já jsem strávila svátky u rodičů. Dala jsem si předsevzetí, že krom svátků budu každý den pořádně cvičit, aby na mně to vánoční obžerství nebylo poznat. No pátý den v kuse už mě bolelo celé tělo, navíc jsem si něco natáhla v pravé noze a cítím to ještě teď. Pak že sportem ku zdraví. :D Jinak mám předsevzetí koukat víc na Blogger, jak ho předělali, tak úplně zapomínám procházet seznam četby, když už není na první stránce po otevření, a pak mi unikají super články, jako je třeba tenhle.

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám všem za zastavení a že věnujete svůj čas napsání komentáře. Moc mě taková zpětná vazba těší!!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

Translate