středa 21. prosince 2016

Životní detox místo vánočního úklidu

Milé čtenářky a přítelkyně.

moc vás zdravím v tento předvánoční čas.
Ráda bych vám zase napsala pár řádek, abych zachovala určitou kontinuitu tady na blogu, byť je tedy velice nepravidelná. Naposledy jsem napsala úvahu o změnách v životě a od té doby ty změny žiju, a tím pádem nezvládám o nich psát. Většinou člověk dokáže o něčem psát a mluvit jakmile na chviličku poodstoupí z osobního dění. A to je právě to, o co se teď pokouším a první co mě v té chvíli napadá je napsat vám o tom.


Jak asi někteří už víte z instagramu, kde jsem to jen tak mimochodem zmínila, píšu teď už i jinde a i díky tomu nemám tolik kapacity na moje osobní vypisování zde. Přesto se toho nechci vzdát, protože zde nacházím vás. Vždycky jsem chtěla psát pro někoho, byť mně samotné psaní pomáhá třídit si myšlenky.
Nějak poslední dobou postrádám na zdejších blozích ten přesah. Většina bloggerek svůj blog píše jako svůj deníček - co jsem si koupila, kde jsem cestovala, jaké jsou novinky v obchodech. Upřímně, mě tohle nijak neinspiruje. Hledám něco víc a většinou to něco "víc" než jen subjektivní popisky něčího života (převážně konzumního rázu) nacházím spíše na zahraničních blozích než českých....České výjimky a pár jich je, potvrzují pravidlo.
Možná asi všichni spíš žijeme než píšeme a nás pisálků je vlastně jen pár. Já jsem totiž zjistila překvapivě, že opravdu jsem pisálek - tj člověk, který rád píše. :-)
Myslela jsem si, že ráda maluju, fotím, tvořím, ale ejhle já jsem snad i grafoman nebo co. Nechtějte vidět, kolik jsem doma našla deníků při detoxu domácnosti,  - Tušila jsem sice, že nějaké deníky mám, ale že jsem až takový pisálek :-)))
No a tak jsem začala psát na objednávku články pro Magazín Biooo. Mám téma a musím vymyslet příběh, podat užitečné informace čtivou formou a nebýt subjektivní, ale zároveň nějak propašovat do článků i tu svou agendu. A je to někdy fakt těžké takhle psát. Sedím u prázdného dokumentu a zírám, dokud mě nezačnou napadat nějaké smysluplné myšlenky. Je to svým způsobem výzva, a přesto mě i tenhle způsob psaní baví. Oproti tomu psaní mého osobního blogu je jiné. Píšu ho z přetlaku a proto, že chci s vámi komunikovat. Napsat něco hezkého, užitečného, něco kritického, něco k zamyšlení, vyprovokovat diskuzi, poslechnout si vaše příběhy a argumenty. A to mi nic nemůže nahradit.

Nicméně život mě teď zaměstnává opravdu hodně. Ale nesvádějme to na život. Já jsem si to vybrala. Já si vybrala to, že svůj život naprosto převrátím naruby. Já rozhodla, že akutně potřebuju změnu na všech frontách. Začátkem listopadu jsem se rozhodla po měsíci depresí konečně rozmetat všechny své pseudojistoty na prach. Třísknout do těch změn, o kterých jsem psala v posledním článku, ve kterém jste mi i vy psali tak krásně a otevřeně své pocity a příběhy....A já se v nich viděla.

A pak byl čas nepsat, ale začít to uskutečňovat. A úplně nejtěžší bylo se rozhodnout!
Proto ty deprese. Musela jsem skočit úplně sama, a přitom jsem nevěděla kam skáču. Musela jsem důvěřovat jenom sobě a tomu pocitu, který ve mě řval, že takhle už to dál nejde, že už prostě takhle nemůžu. Žádný tichý hlásek, byl to řev z hlubin mé bytosti. Protože ty tiché hlásky jsem léta neposlouchala, tak poněkud zvýšily volume a apelovaly na mě, ať sakra hejbnu tou prdelí, jestli nechci chcípnout v téhle ospalé díře. Jo, nějak takhle zněla ta formulace.....hlas mé intuice. Zcela iracionální rozhodnutí pro přihlížející zvenku, zcela pochopitelné a zapadající do žívotní mozaiky pro mě.

No tak jo, všechno zboříme a uvidíme. A tak jsem se rozhodla. Rozhodla jsem se odstěhovat mnohem dřív než jsem plánovala původně, rozhodla jsem se dát výpověď v práci. Rozhodla jsem se nemít nějaký čas žádný vztah. A dokonce jsem se nakonec rozhodla vzít si mateřskou dovolenou. Což bude znít vtipně - protože jak známo termín mateřská dovolená je, když se vám narodí děti. No jasně, je to děsně relaxační....úplná dovka na Kanárech. A mně se žádné nové děti nenarodily...
Prostě nějaký čas bude jedno mé dítě žít s otcem, druhé dítě je už plnoleté a žije už třetí rok na intru v jiném městě, takže já vlastně teď budu něco jako víkendová máma....
Ať vám to zní jakkoliv šíleně, pravdou je, že kdybych toto neudělala asi bych zešílela. Zjistila jsem, že nejsem natolik otrlá, abych dokázala žít v limbu. Nedokážu se smířit se vztahem, který mi nevyhovuje, s prací která mě ubíjí, s městem, které mě uvádí do hypnotického spánku a nedokážu už mít dostatek sebeobětování pro vlastní děti jako matka samoživitelka. Okej, neházejte šutrem, nejsem krkavčí máma - nestrkám je do děcáků, budou v dobrých rukách a není jim pět, ale patnáct a osmnáct a chce to být dospělé často za každou cenu.....Navíc prostě nechci, aby děti měly nešťastnou mámu. Vím totiž, jaké to je - měla jsem a pořád mám sama nešťastnou mámu, která s tím bohužel vůbec nic nedělá......Protože jestli děti mají mít svou mámu živou a zdravou, je třeba aby i máma uměla říct: teď potřebuju udělat tohle, abych byla šťastná, živá a zdravá. A neznamená to, že vás nemiluju, naopak! A to je jediný příklad, který svým skoro dospělým holkám můžu dát. Protože vychovávat už je nemá smysl - stejně si nedají ve svým věku říct......

A víte co je nejlepší? Pochopila jsem až teď, že když nic nežádáte nic nedostanete. Já blbá pro sebe nikdy nic nechtěla, a tak jsem se pořád divila, že mi taky nikdo nic nedá, zatímco já padám na hubu vyčerpáním. Tak teď jsem začala chtít - a dějou se panečku věci.
Lidi, od kterých byste nečekali žádnou odezvu spíš klacky pod nohama, vám najednou pomáhají, lidi od kterých jste čekali lásku, vás ignorují nebo vyčítají nebo ponižují...
OK. Je dobrý vědět, s kým máme tu čest a většinou to zjistíme právě v klíčových obdobích - na životní křižovatce. Jsou lidi, kteří jsou oporou a jsou lidi, kteří.....už v mém životě nemají co dělat - protože čekali jen oporu ode mě a na oplátku mi nedali nic.
Jasně děti se do toho nepočítají, a ta mateřská dovolená je defakto výsledek určité logistiky výhodné pro všechny zúčastněné. Ale je prima si říkat, že jdu na dovolenou.
Jak hodně daleko má tohle všechno do dovolené, je asi přemýšlivým duším jasné. V tuto chvíli se několikáté ráno probouzím vyčerpaná a to je stav, který se mi nelíbí a je důsledek všech těch změn. A to vám nikdo v motivačním citátu na facebooku nenapíše.
Já vám nebudu lhát ani vás falešně motivovat - jdu si splnit svůj sen, ale až si ho splním, budu vědět, že jsem se nadřela jak kůň a padala nesčetněkrát na hubu, brečela únavou a udělala na cestě spoustu chyb, protože v tu danou chvíli jsem to neuměla jinak a líp. A až po bitvě budu generál. :-)
Momentálně žádný duhy a jednorožci nepobíhají kolem, když jdu za svým snem. I když jednou jsem jela ve vlaku směr můj sen a fakt byla duha. Nekecám. Bylo to minulé pondělí :-)
No a teď jsem si právě dala na chvíli "oraz". Konečně dopřeju sobě i mé lehce vystresované malé rodince klidný vánoční čas, abychom se mohly vydýchat v poločase, nabrat síly a skočit v novém roce po hlavě do změn.
Mám za tu dobu pocit, že jsem ušla tisíce kilometrů a přitom uplynuly jenom dva měsíce. Pravdou ale je, že fyzicky jsem ujela doslova nějakou tu tisícovku kilometrů. Protože se budu stěhovat přes půl republiky - nejsem žádnej troškař, když už snít tak pořádně, že jo.
No a s tím souvisí to, že neuklízím před vánoci, ale rovnou vyklízím a balím svou domácnost, že nestíhám péct a kupovat dárky a toužit po kosmetice, protože jsem utahaná jak blázen a nejraději ze všeho teď spím :-))
Ale nějak se na ty poslední vánoce v místě, kde jsem vychovala své děti a žila celých 18 let těším. Mají zvláštní příchuť - něco končí, kruh se uzavírá a něco nového začne a já se těším na celé to dobrodrůžo, protože mám zase konečně pocit, že žiju. A to je víc než všechno zlato a drahé kamení z Pandořiny skříňky, a Nars a UD a (odpusť mi bože) Hermés.......
Ale bez těch tretek by ten život byl nějak míň třpytivý nebo co. Takže ono to zas přijde a já vám tu zase něco nafotím.
 Ale teď se jdu naladit na osobní vánoce s mými dětmi a vám přeji ty nejhezčí vánoce, jaké můžete mít - to znamená, ať jste šťastní, zdraví, ať jste tam, kde chcete být a s kým chcete být a on ať chce být s vámi, ať vás baví vaše práce a máte skvělé přátele.....A jestli něco nechcete, tak ať máte sílu to změnit.
A já zas někdy napíšu, jak tu jízdu na horské dráze zvané život snáším :-)
Napište mi, jaké letos plánujete vánoce, jestli se něco mění nebo budou klidně plout v tradiční stopě...

Krásné vánoce vám všem!!!
Vaše eM








17 komentářů:

  1. Tak gratuluji ke změnám a držím palce, abys to vše zvládla s grácií.:-)
    My plánujeme klidné Vánoce, hodně bramborového salátu a pohádky. :-D 22. a 23. mám celé dny v práci a budou to asi nejnáročnější dny v roce... Tak snad to zvladneme. :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aničko moc děkuju!!! Tak to Ti přeju ať ty dva předvánoční dny v práci přežiješ bez úhony a pak už si můžeš užít ten klídek. Ano!!! Hodně bramborového salátu a pohádky, to je u nás taky v plánu :-) No bohužel i já pracuju až do pátku. Držím pěsti a krásné svátky už teď přeji!!!

      Vymazat
  2. Drahoušku, ty to všechno zvládneš, světýlko na konci tunelu už je vidět, tak vyděržaj!! odměna bude sladká! myslím na tebe!! :*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Drahoušku, Ty jsi vyloženě můj průvodce tunelem :-) Děkuju Ti moc! Však víš!!!

      Vymazat
  3. Mila eM, ten skarede zabaleny darek zacina ukazovat svoji krasu ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jani děkuju :-) úplně mě to rozesmálo a zároveň dojalo. Ten termín škaredě zabalený dárek, by sis měla nechat patentovat! Krásné svátky Ti přeji!!!!!! PS: A zrovna jsem si díky Tobě dneska koupila ten šalvějový dětský olej !-)

      Vymazat
    2. eM, i ja Tobe preji krasne a kouzelne svatky a stejne kouzelny rok 2017. PS: To me tesi!

      Vymazat
  4. Jou jou ja jsem tak šťastná za Tebe 😊 ono je uplne jedno jak to dopadne, jak rikas, důležitý je ten pocit, že člověk zas žije! Jsi borec a ja už se hrozně těším jak tě budu v Praze otravovat a tahat na kafe 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Raduško jsi Zlatíčko!!! Děkujuuuuu za podporu! Však jsi moje Múza. A přesně - ten pocit je prostě k nezaplacení a já si to uvědomila, jak jsi o tom psala před nedávnem Ty, takže teď už to taky cítím a nechápu, jak jsem tak dlouho mohla bez toho být :-)
      A koukej mě pak brzo otravovat, víš, že mě na kafe tahat nemusíš - půjdu strašně ráda :-*
      Krásné vánoce do lesa!

      Vymazat
  5. Milá eM, hrozně ráda pozoruji a čtu, jak hýbeš se svým životem tím pro Tebe snad správným směrem. Při posledních článcích se mi vrací všechny ty změny, co mě za těch pár let dospělosti potkaly, kdy bylo nejdůležitější do toho kopnout a pak nepolevit... Pod zmínku o nešťastných mámách bych se klidně podepsala, celé rodině prospělo, když jsme ji s bráchou donutili, aby se starala taky o sebe. ;-)

    Já plánuji Vánoce návštěvní (nepodařilo se nám s chlapem uniknout...), pěkně se napráskám cukrovím u babiček a maminek a pak vytuhnu u pohádek :-D U nás v rodině moc dárky nikdo neřeší, takže hlavně se sejít a nepobít se u toho. Zároveň jsou to poslední svátky, které absolvujeme s chlapem tak trošku punkově bez většího pečení, bez ozdobeného stromečku a tak. Příští rok nás čeká takový soukromý životní uragán ;-)

    Přeji Ti krásné a hlavně klidné Vánoce, pěkně si odpočiň, užij si ty "poslední" svátky v tomto domově. A brzo nashledanou v Praze! ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé to je tak prima, když napíšeš nashledanou v Praze!!! :-* Moc se těším. Máš pravdu, každá ta životní změna s námi zatřese, ale jak píšeš - kopnout do toho a nepolevit, to je to nejdůležitější. Bohužel téma nešťastných matek je velké téma, které asi nemá nikdo moc odvahu otevřít, a na to jsem zas já docela upřímná a konfrontační :-) Byť teda s mojí mámou se tohle konfrontovat nedá, to si člověk musí v sobě vyřešit sám. Vím, že děti často vidí mnohem více než by chtěli a na co my už nevidíme, protože v tom vězíme až po uši. Je prima, že jste mámu donutili, aby se o sebe postarala. Každý fakt nemá tolik síly v sobě najít tu odvahu, obzvlášť když je v tom rodina atd.
      Tak si nádherně užij punk lenošící a návštěvní vánoce - vždyť si to zasloužíš před tím soukromým uraganem !-). U nás taky dárky neřešíme nijak zásadně, spíš ten klid - přesně.
      Měj se nádherně, a ať jsi hlavně zdravá a pěkně v pohodě!!!!

      Vymazat
  6. Ahoj Emo, dnes jsem narazila pres instagram na tvuj blog a precetla nektere clanky jednim dechem.. tengle mne "dostal".. moc obdivuju, ze jsi nasla tu odvahu vse zmenit. Mam ve svem okoli kamaradku a te je ve stejne situaci, odstehovala se od manzela, ktereho cely zivot obskakovala, od 15 a 19 tilete dcery.. okoli ji nechape, co to je za matku, ze opusti deti. Jenze jedna uz bydli sama a druha chtela zustat u otce. Jedine co, tak ze se neodstehovala do jineho mesta a zatim nezmenila praci. Potyka se take s negativnim ohlasem na to, co udelala. Kazdy zije svuj zivot a ma pravo si ho zaridit tak, jak mu vyhovuje. Drzim ti palce a opravdu ti preju, aby vsechno to bolestne bylo brzy za tebou a byla jsi stastna a spokojena. Hezke Vanoce Andrea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Andrejko, díky díky moc za tak krásná slova!! Pozdravuj ode mě svou odvážnou kamarádku! Samozřejmě přesně tohle se mi děje taky, dokonce od "vlastních" lidí, kdy mě odsuzují, ťukají si na čelo, že mi asi pěkně hrabe, a předestírají přede mnou všechny možné katastrofické scénaře, jak se mi to nepovede.... Já se těch reakcí hrozně bála, ale na druhou stranu jsem se jich nebála tolik, jako toho, že svůj život prožiju v nějakém šuplíku vyhovujícím ostatním nikoliv mně. Tenhle jakýsi pud sebezáchovy byl silnější a jsem tak ráda, že nejsem jediná na světě :-))) Je faktem, že kdybych tohle udělala a dál zůstala na maloměstě, tak mě to maloměsto sežere, proto se stěhuju někam, kde je to každému úplně šumák :-) Hrozně mi tady totiž chybí ta anonymita velkoměsta....
      Děkuji Ti ještě jednou, žes mi napsala takový krásný komentář. Já díky tomu ještě více věřím tomu, že přes ty všechny sociální sítě si k sobě najdou cestu ti správní lidé, co se chápou. Přeji Ti také moc krásné vánoce a hlavně šťastný a spokojený život!

      Vymazat
  7. Krásný článek! Přeji Ti, ať se změny vydaří a život nakopneš tím správným směrem. :) Hezké svátky a vše nejlepší do nového roku! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji mooooc! Přeji Ti taky, ať je ten nový rok skvělý a takový jaký ho chceš mít! :-*

      Vymazat
  8. kdybych byla na střední a měla psát sloh na téma "moje hrdinka", vím, o kom by byl! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sabinko to jsou nejkrásnější slova, moc Ti za ně děkuju z celého srdce!!!!

      Vymazat

Děkuji Vám všem za zastavení a že věnujete svůj čas napsání komentáře. Moc mě taková zpětná vazba těší!!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

Translate