Kosmetické radosti eM - říjen

Pěkný den!

Heuréka, chce se mi vykřiknout. Konečně jsem se dopracovala k tomuto článku, ještě před jeho expirací (do konce října :-). Pozitivní facebooková výzva mě tak vyčerpala, že ačkoliv jsem měla fotečky k článku zpracované už dýl, neměla jsem morál na psaní...

Takže dneska kosmeticky.
Kosmetika mě pořád baví, pořád mě baví zkoušet nové věci, a i když už ji tak nesbírám jako dřív, moje nasyslené zásoby jsou určitě na rozdíl od běžného "mudly" velké.
Snažila jsem se i s blížící se rekonstrukcí fakt nehromadit, páč zatím nemám představu, kam všechny ty věci z koupelny dám - asi shrnu nemilosrdně obsah regálů do krabic a bude...

Takže kosmetika, kterou používám denně a dělá mi radost:

Je to takový mix dekorativky a péče a nových objevů.....

Poslední dobou jsem se trochu více zaměřila na oční stíny. Po minimalistickém létě jsem měla potřebu zkoušet nové věci, vytáhnout své odložené poklady a hrát si.
Mými oblíbenci pro každý den se staly jednoznačně zapečené minerální stíny od MAC v odstínu Earthly Riches, to je tak krásná a zajímavá barva, že mě prostě dostala. Jsou skvěle pigmentované a není s nimi problém, jako s většinou upečené kosmetiky, kdy se nedá pořádně nabrat na štětec. Výdrž excelentní spolu s MAC paint potem místo báze.
Další stíny, které mě hodně potěšily jsou od Lily Lolo, jsou to sice duo stíny "Plum Crazy", ale já používám jen ten světlý odstín. Dostala mě tahle téměř nude chladná růžovka, a to se s růžovými stíny moc nekamarádím, málokterý mi totiž sedne. Tmavý odstín vypadá brilantně v panu, ale na očích jde do cihlové a vypadám, jako bych dostala pěstí, takže pro mě nepoužitelný. Stíny mají super konzistenci, nejsou to krémovky, ale nejsou ani suché, vůbec nepráší, skvěle se nabírají, pigment fajn a vydrží.....
Nový objev jsou pro mě stíny od Body Shop. Odstín Coconuts About You. Nádherný tmavě hnědý odstín, pigmentace skvělá, hodně příjemná výdrž.

 Holt přehlídka stínů jasně prokázala, že já na paletky moc nejsem, vždycky si oblíbím nějaký monostín a pak ho mažu až do omrzení....
Co se týče paletek asi jsem nenašla takovou, která by pro mě měla široké využití. No, abych zas byla úplně upřímná, vlastně jsem nějaké objevila  - vzdychám po paletce od MAC Ambra, a když jsem viděla u Enky novou UD Smoky na živo, tak jsem usoudila, že to je konečně paletka, kterou bych využila téměř maximálně.
Ale já holt tolik peněz dám raději za parfém než za paletku stínů - lepší už to se mnou nebude !-)

Tvářenky jsou velká radost, co si budeme vykládat. A pro mě taky must have. Bez tvářenky obzvlášť na podzim  nevycházím ven. Nadarmo se tomu výstižně neříká zdravíčko. 

Pro tuhle od Max Factoru se snad ani ta zdrobělina nehodí. 

Tvářenka odstínu 30 Georgeous Berries je tak pigmentovaná, že ač jsem byla varována a nabrala na štětec jemně, pořád jsem měla toho pigmentu až příliš a musela nános usměrňovat, abych nevypadala jak ségra od Marfuši. Odstín se fakt povedl, ale kupodivu jsem ho neviděla v naší drogešce. Tahle tvářenka totiž ke mě putovala z UK. K téhle značce si cestu teprve hledám, na drogešku mi připadají ceny hodně vysoké, ale tahle tvářenka se fakt povedla.

 Tak tohle je fakt drahoušek! Štětec od So Eco a rovnou dva v jednom - a oba štětce jsou si rovnocené. Tím šikmo střiženým se stíny perfektně nabírají a aplikují a druhým pěkně sestříhaným se zase skvěle roztírá (blendí) nad víčkem. A je tak heboučký...a tak eko! :-) Prostě láska.

Lak tady prostě v článku nemůže chybět. Jestli jsem se do nějakého zamilovala teď na podzim tak do téhle krásně orchideje od Loreal. Obávám se, že to bude další favorit, kterého spotřebuju rychle a pak ho budu těžce shánět - přece jen ty malé lahvičky nějakou nevýhodu mají. Odstín se mi strašně líbí, fuchsiová, ale s větší kapkou modré - pěkně do fialkova. Ač to bylo k nevíře a já si myslela, že takových odstínů mám doma habaděj (ano, stává se mi často, že pořád kupuju jeden a týž odstín s rozdílem polotónů) - ale světe div se, všechny moje fuchsiovky byly spíš dočervena. Tohle je prostě podzimní barva jak vymalovaná.

Díky širokému štětečku se lakuje luxusně a bezstarostně, ovšem první vrstva není tak krycí jak bych čekala, čekala jsem hutnější krémovku. Druhá vrstva to určitě spraví, jen si musím dát pozor, abych lakovala opravdu rovnoměrně. Lak má poměrně slušnou výdrž, a když ho doplním top coatem od Sally Hansen Insta Dri, tak mám tři dny zaručeny.

Lip buttery od Revlonu jsou moji oblíbenci už hódně dlouho a konkrétně tenhle odstín je můj nej ze všech. Opět jsem si musela na podzim pořídit další, už třetí v řadě - nějak je rychle spotřebuju. V létě se to máslíčko trochu víc roztékalo, tak jsem to nechala na podzim. Stará láska holt nerezaví.

Tenhle make-up bych bez rozpaků prohlásila za drogeškový objev roku. Přišla jsem k němu jak slepý k houslím, kdy ho Enka dostala v dm boxu, a protože ona tyhle chemické koktejly nerada, tak mi ho postoupila. Né, že já bych já chemii nějak ráda - ale mě nedělají make-upy narozdíl od Enky na pleti žádnou paseku, pokud jsou tedy správně formulované. A to tenhle Rimmel teda je. No jasně najdeme tam silikonů plnou várku, ale musím říct, že jsem opravdu překvapená.
Do drogerie bych se už nevydala koupit make-up (kromě toho od Alverde) a tohle můj názor opět malinko pozměnilo.
Make-up se skvěle roztírá (tak silikony, že) skvěle kryje. Když potřebuju krýt více skvěle poslouží, a když nepotřebuju tolik krytí, stačí ho dát jen maličko. Pracuje se mi s ním opravdu skvěle a trefa je i ten odstín.

Tenhle krém se u nás doma velice rychle zabydlel. Tak jasně, jsme rodina sušenek - dcera má své balení a já své, a jak je vidět na fotce, už dost spotřebované. Původně jsem si vybrala tento krémík k testování, ale osvědčila se tak, že jsem hned šla a  koupila další v drogerii dm.
 To malé balení 30 ml nevychází špatně cca 149 Kč.
Krém je určený opravdu pro sušenky - je hutný, ale přesto se roztírá slušně. Nezanechává mastnou stopu a dobře se vstřebá. Jako ochranný krém do chladu se mi osvědčil perfektně. A má intenzivní bylinkovou vůni, na které už jsem asi závislá.
Malá perlička je, že tento zelený krém bude příští rok slavit už 100 let. Tak to přeju všechno nej  mému zelenému kamarádovi.

Už jsem měla zase nutkání hledat něco nového na oční okolí. Nějak mě nic dlouhodobě neuspokojovalo. A tak jsem si vybrala k testování opět Martinu Gebhardt. Martina mě totiž do dnešního dne nezklamala a tak ji pořád pokouším a zkouším různé produkty...
A protože růžová řada se mi opravdu hodně osvědčila, chtěla jsem vyzkoušet i tenhle oční fluid.
Co k tomu říct? Martina opět nezklamala, její formulace mi opravdu velice vyhovuje, nevím, jak to dělá, ale je to tak.
Fluid je jemný, ale přesto nemám pocit, že bych si nic na oči nenanesla, to by moje sušenka okamžitě protestovala. Líbí se mi ta konzistence fluidu, hodně lehkého krému, který nepostrádá výživu. Perfektně a rychle se vstřebává a nezanechává žádnou stopu, což je u očí zvlášť důležité, když je člověk chce následně a ihned líčit.....Jakmile se ochlazuje, tak pod oči na tento fluid máznu občas už i trochu té zelené Weledy, holt citlivka i na chlad no, ale na víčka je to dostačující.
Samozřejmě balení s dávkovačem je velmi hygienické a ekonomické - no, do té chvíle, než jsem u dna, pumpička už nepumpuje a já nakukuju do lahvičky a vidím, že tam na dně ještě něco je!! :-) Tím, že stačí nanést opravdu jen trošku, vydrží tohle 30 ml balení dost dlouho, mně několik měsíců....
Pokud Vás to zaujalo, na detaily o očním fluidu se můžete podívat na stránkách biooo.cz. Mají také spoustu vzorků a tak člověk může zkoušet v pohodě bez zklamání.

Poslední věcičkou, která mi dělá radost v těch pošmourných a chladných dnech ve vaně je tahle nová edice luxusních solí do koupele od Balea z dm drogerie. Parfémovány jsou opravdu skvěle, a protože já jsem ulítlá na podzim na vanilku, tak jsem sáhla po této, spolu s pačuli  mňamka! Už si brousím zuby i na pěnu do koupele.

Jaká kosmetika dělá momentálně radost Vám a máte nějaké oblíbence, které jste našli i tady?

Mějte se moc hezky! Vaše eM

Štěstí je krásná věc, ale.....

Je zvláštní, jak jedno "ale" umí shodit celý šťastný obsah věty, co...
Ale je to tak. My lidé máme patent na to, jak nebýt šťastní. Každý chce to, co nemá a to, co má, nevidí...
A přitom úplně každý chce být šťastný...
Kolikrát denně můžeme říct, že jsme šťastní? Hodinu za hodinou, den za dnem? Kolikrát za měsíc, kolikrát za rok??
Spočítáme ty chvíle na prstech jedné ruky.
Koupila jsem si knížku o štěstí.
V jednu kritickou chvíli jsem totiž najednou sama sebe viděla jakoby zvenčí.
Co vlastně ostatní vidí? Třeba moje děti? Věčně unavenou, nervózní a ustaranou mámu?
Určitě to můžu obhájit: není lehké být mámou samoživitelkou....
A co vidím já?
Někoho, kdo se hrozně snaží, aby byl šťastný a přitom se den za dnem honí jen za starostmi, je věčně utahaný a pak si někdy někde urve pár chvil štěstí?
Ano, umím si všímat drobných krás, používat smysly k vnímání krásy, užívat si drobné radosti.
Ale někdy jsou tak drobné, že v té černé díře rutiny rychle zapadnou.

Nikdo zjevně nemá patent na štěstí.
Spousta věcí v nás může navodit krátkodobý pocit štěstí, ale když si uvědomím, jaké chvíle jsou opravdu TOP a trvalé...,
tak jsou to chvíle sdílení.
Ty chvíle, kdy je někdo se mnou, třeba i na dálku, ale nějak duševně spojen.
Ehm, ano, mluvím tady o lásce.
O lásce v různých podobách, která hory přenáší a dělá lidi opravdu šťastné.
Ale to jestli někoho potkáme nebo ne - to je "ve hvězdách".
To se nám prostě stane, a buď jsme připravení to vidět anebo taky ne.
Ale rozhodovací právo v této hře určitě máme.
Já jsem určitě šťastná - mám dvě zdravé děti, mám pár naprosto dokonalých spřízněných duší  -
a to je samo o sobě velký luxus.
Teď už jen vypilovat to moje osobní každodenní vnímání štěstí - aby to "nezabila" horda starostí a špatné počasí...
Spousta lidí totiž šťastná je - jenom o tom neví, a to je hrozně smutné.
Stačí si dát pár zásadních otázek.
 Jsem šťastná s tímhle mužem, baví mě moje práce, líbí se mi, kde bydlím, mám fajn koníčky a skvělé přátele?....
A hned víme, na čem jsme.
A neměli bychom se bát ptát, protože se třeba podvědomě bojíme,  co zjistíme. Protože, když si přiznám, že nejsem šťastná - tak mám šanci to změnit.
Takže můj úkol je - neztratit někde po cestě mezi prací a domácností ten každodenní pocit štěstí, kterého už jsem dosáhla a zapracovat na těch "místech", kde ještě šťastná nejsem.
Jak na to štěstí jdete Vy?

Tady pár drobných věcí, co mi dělá radost a připomínají mi, že štěstí je otázkou vědomí nikoliv peněz.
A pokud jste bohatí a ještě jste si vědomi svého štěstí - máte se asi nejlíp !-)

Tohle jsem včera zachytila na síti - prostě přímo k tématu.... 

Naprosto šťastnou mě dělá tvorba a vzácné chvíle, kdy se ráno vzbudím

a můžu hned vyjít ven do zahrady fotit a třeba i lehce posnídat...

(máslová sušenka s burákovým máslem :-D)

Naprosto šťastná jsem v lese.....

A v tomhle lese jsem nafotila spoustu fotek TADY 

Další šťastná chvilka po dlouhé vycházce v lese -

řízek s bramborovým salátem na terase a pozdní podzimní sluníčko...

Šťastná kniha a čokoláda velká jako kniha.

 Náhoda? Nemyslím si :-)

Autorka knihy si mě získala hned a navždy v druhé kapitole prohlášením,

že dokonalý pořádek existuje pouze v hlavě uklízejícího, přirozeným stavem je bordel.

AMEN!!!!!! 

Tuším, že s touhle knihou si užiju spoustu šťastných chvil. 

Někdy je největší štěstí si pořádně dáchnout.....

A s Amy jsme šťastné, když zahradničíme,

a nejednu veselou chvilku zažívám s instantní hlínou z IKEA....

Už jste na instagramu viděli našeho čistotného kočičího kluka?

Takhle se má správný chlap chovat!

Aneb: mámo, musím si umýt tlapky před snídaní? :-))))

 Miluju modrou - dělá mě šťastnou a nevadí, že někdy se na to štěstí čeká dýl....

 Buráky v jakékoliv formě!!!! 

A domácí ovesné sušenky podle Kitchenette recept tu,

vytuněné buráky a burákovým máslem - jak jinak.

Super křehké sušenky, neztvrdnou ani po týdnu, mňamka.

Bojím se, že je budeme péct v různých obměnách každý víkend.

 Burákové máslo z Tesca dokáže konkurovat tomu milovaného z Marks and Spencers,

kam to mám bohužel daleko...

Když zapomenu svoji nákupní tašku,  moji zelenou část mozku dělá šťastnou, 

když si můžu koupit pěknou papírovou tašku

místo té modrožluté igelitky křičící, že jsem nakoupila v Lídlu..

Už tu tašku nemám, zabavila mi ji moje dcera.

Aneb máme prostě eco ego :-))))

 Jsem rozhodnuta temnou část podzimu a zimy přežít s dátou masalou

aneb čerstvá dávka pro štěstí namíchána...

Kdybyste si chtěli střihnout čajový rituál recept zde

v říjnu mě dokážou udělat šťastnou čerstvé fíky, které mi evokují hřejivé středomoří...

Trochu fíků dokonce obsahuje i parfém, do kterého jsem se nově zčistajasna zamilovala

(ale o tom jindy !-)

Co dělá šťastné vás v těch drobných chvílích, kdy si to uvědomujete?

Hodně štěstí vám přeje eM!

Malý MišMaš a moje indiánské léto

Pěkný podzimní den přeji,

léto uteklo jako voda a máme tu zase podzim. A někde mezi podzimem a létem je babí léto - chvilkové moc fajn období.
A z něho tady mám nějaké fotky -  můj klasický mišmaš.
Probírala jsem se fotkami z Olympusu a našla pár hezkých momentek a spoustu materiálu, který nemám ještě zpracovaný.
Od té doby co je ze mě Ajfouňa, většinu dokumentárních fotek fotím iphonem, a ty se samozřejmě lépe a rychleji sdílejí (na instagramu a facebooku). Ale řekla jsem si, že by nebylo od věci udělat takový odpočinkový článek i tady na blogu.
I já teď vyhledávám články a obrázky, které mě nakopnou, pohladí, odpočinu si u nich - páč jakmile zaleze sluníčko, chlad, krátící se dny...velmi podporujou spavou a melancholickou náladu. Tak tady takový malý podzimní předkrm.

Ráda fotím západ slunce a vůbec dost často zírám na oblohu. 

 Nejčastěji fotím ze své "observatoře" lodžie....a koukám na ty dramata nahoře

a ty moje mi pak nepřipadají tak obrovská...

Jednou bylo před bouřkou hodně divné až děsivé světlo...

Mystický Blue Moon - už si chystám objektiv na ten krvavý měsíc..... 

 První den s novým makro objektivem jsem ulovila u vody motýlka.

Byl tak zvědavý, že neustále sedal na moji tašku

a pak jsme ho krmili sušenkou :-)

 Miluju focení v zahradách mých kamarádek, jestli chcete, jukněte na více fotek ZDE

 A tady jsem se kochala úžasnou mini zahrádkou na Zahradním městě v Praze, 

jestli jsem vás nalákala, tak víc fotek na koukání TUNAJ

 Takhle umí odpočívat jen kočky a kamarádčina Lady,

naše hlučná návštěva ji nijak nevytrhla ze sna....

 A naše mafiánka Amy pěkně vyrostla, je to roční slečinka kamikadze, 

ale tak roztomilá, že se na ni člověk nemůže zlobit.

Všechny sklenice s vodou jsme odstranily a kupuju si nerozbitné květináče....

A její skleněnkové oči mě prostě fascinujou.

Chtíc nechtíc, můj život je plný stresu a často nemám už sílu ani tvořit něco svého,

toš jsem si koupila tuhle nádhernou omalovánku a je to úžasný relax.

Koukám vůkol, že je to teda dost trend - dospěláci najednou objevujou pastelky :-)))

Ale funguje to, a člověk nemuší bejt ňákej extra úmělec...

 Poslední dobou mě na nehtech baví nuda,

což se dramaticky mění s příchodem podzimu, kdy vládne rudá :-)

Tak jsem si vytáhla ze své sbírky svoje Loreály a udělala si žebříček nudných oblíbenců....

 Nejraději mám Doutzen´s Nude a Rose Bagatelle...

Jaké nudičky máte rády Vy?

 A pomaloučku se nám barví listí....

Tak Vám přeji pěkný podzim!!!

Vaše eM

Cestovní minimum

Se tady poslední dobou oháním minimalismem, co :-)
A shodli jsme se u minulého článku, že to není kolikrát nijak jednoduché - ten životní minimáč.
Dnešní článek toho bude konkrétním důkazem, ale i důkazem, že se fááákt snažím.
Ale jsem si vědoma, že slovní spojení "cestovní minimum" je v mém případě spíše oxymorón.
Je to zvláštní, ačkoliv nemám problém si sbalit minimum oblečení - prostě namíchám oufity podle počtu dní v éteru a příležitosti, všechno jednoduché, kombinovatelné, žádná paráda, extravagance..., tak s kosmetikou jsem musela krutě vyjednávat.
A poslední balení na cestu mi opět nastavilo zrcadlo, že sice snaha se cení, ale stejně toho furt tahám zbytečně hodně.
Je to možné, že mi ty věcičky samy skáčou do neseséru????

Takhle vypadá u nás standartně každé balení. Jakmile vytáhnu svou krásnou červenou cestovní tašku (mimochodem české provenience od jednoho nadšeného brašnáře), tak se seběhne mladší osazenstvo kočičí smečky a okamžitě se mi Shelly "nakufruje" do tašky....

Tenhle pohled jasně říká: ta taška je moje a já pocestuju - ne Ty! No jo, ale pětikilový kocour by se mi teda pěkně pronesl, i kdybych nechala doma celou kosmetickou i foto výbavu :-))))

Už třičtvrtě roku u mě trvá jakási cestovní horečka, neposedím dlouho doma, potřebuju být "na cestě". Je to otázka psychiky a nastávajících změn, zatím nemusím ani jezdit příliš daleko, ale nutně potřebuju jezdit "za hranice všedních dní". Nabíjí mě to, odreagovávám se, potkávám lidi, sbírám zážitky, lovím fotky do objektivu. A díky tomu, že jsem zlomila svoje okovy, které mě přikovávaly k jednomu člověku a místu, jsem začala uvažovat, co všechno v životě potřebuju a kolik věcí sebou míním tahat.
Jak je to? Omnia mea mecum porto. "Všechen svůj majetek nosím s sebou".
Jestli mám naplnit obsah této pravdy, tak budu muset poněkud vyprázdnit obsah skříní, potažmo cestovních tašek :-D.
Mám cestovní taštičku neustále připravenou v regálku, jen ji chytnout, doplnit aktuálními oblíbenci a potřebami a jet...
Jenže něco takového se musí vypilovat.
Když jedete poprvé, máte pocit, že si sebou musíte vzít celej barák věcí, pak to statečně taháte na bolavém rameni a řeknete si, tak to teda ne....
Podruhé je to lepší, a postupně se věci z tašky vyhazujou, ale zas jiné si tam tajně najdou cestu. (Přece tohle nutně potřebuju..)
Sakra!
Je to jako s naší kočičí smečkou, jedné kočce otevřu dveře, aby mohla ven a druhý kocour chce dovnitř. Bezedné cestovní tašky s minimální váhou ještě někdo nevymyslel, což je dost velký nedostatek v evoluci člověka, takže na to musíme chytře přijít sami.

Pšššt, jsem tady inkognito. A jednou stejně pocestuju až si mě panička nevšimne v nestřeženém okamžiku.

Takže jak je to u  mě s tím minimalismem?
Záleží to samozřejmě na tom, za jakým účelem se cestuje.
Když se jedu dovolenkovat, tak nemám ani chuť se líčit, ale naopak jen tak povlávat v éteru naprosto bezstarostně, no a -
dyť tam budou samí cizí lidí a ti moji mě znají. Většinou to stejně nevydržím a nějaký minimální make-up používám.
Horší to je, když se balím na jednání a potřebuju mít make-up v plné polní, chjo - obsah kosmetické taštičky se ztrojnásobí...
Zjistila jsem ale, že určitou zásadní fintou, jak na sebe vyzrát, je zmenšit kosmetickou taštičku (potažmo i zavazadla). Tu ideální velikost pro mě jsem ale zatím nenašla, asi si ji (tu taštičku) budu muset ušít na míru....
Chá, ale až jednou budu chodit do práce s psaníčkem a nikoliv s obří taškou z Time Out, do které se vlezou dva chleby a dvě flašky vína, tak to bude teprve pokrok ve vývoji mého minimalistického přístupu k životu...Ovšem víno a chleba asi budu potřebovat vždy a v ruce spolu s psaníčkem se budou nosit dost nepohodlně. !-)
Ale nakonec jsem přece jen pobrala trochu rozumu a zásadní krok byl, když jsem svou velkou cestovní kosmetickou "tašku" věnovala své fotovýbavě - objektivům a doplňkům, protože ta se letos velice rozmnožila k mé veliké radosti a bez ní necestuju pochopitelně - a tímto ušetřím jedno zavazadlo - fotobrašnu.

Jó, když ještě působila jako cestovní kosmetická taška, byl to docela nářez, neměla jsem totiž žádný problém ji naplnit.
Čím více místa - tím více věcí = logická přímá úměra...

Tentokrát jdu tedy na dřeň a přísahám sama sobě zde před publikem, že až příště někam pojedu beru fakt jen to nejpotřebnější.
A co to v ideálním případě bude? Zde moje hlavní cestovní "necesity".

Něco málo péče, naprostý minimáč, protože jinak mám péče plný stůl, několik krémů, sér, olejů, očních krémů, blabla. 

Na cesty se tvrdě redukuje: 

Odličovací vlhčené ubrousky+dětský olej Alverde - moje odličovací minimum. Klasika z dm drogerie.

Denní a noční péče v režii Faranu z biooo, moc doporučuju tyhle šikovné cestovní tubičky. Koupíte v doprodeji ZDE. 

Na cestách tohle prostě stačí, žádné frajeřiny s oleji či očními krémy...či noční "vyhlazovací a výživnou" péčí.

Sprchové krémy Weleda mě prostě dostaly, nemám nějak potřebu už kupovat jiné. Tenhle prťavý cestovní rakytníkový je moc fajn  a příjemně svěže voní. Kupuju v dm drogerii.

A moje milovaná pasta Promise. Co se jí vždycky nasháním, zatím jsem na ni narazila pouze v Kauflandu (velké balení) a cestovní balení mají pouze v Teta drogerii, a když jsem tam objevila i ústní vodu, byla jsem v Promiselandu :-)

No, nebudem si nic nalhávat zredukovat dekorativku není žádná legrace. Zde často ještě přihodím něco, co "hrozně nutně potřebuju".
Ale takové stálice, které naopak nemůžu zminimalizovat jsou tyto.
MAC paint pot Painterly, zbožňuju - jako nude stín na víčka i jako bázi pod jiné stíny, drží, vypadá úžasně, must have, za ty prachy to stojí za to, a vydrží to....
K přirozené béžovce Painterly většinou přibírám nějaký tmavý odstín nad oční víčka, Revlon je můj momentální drahoušek, není úplně dokonale pigmentovaný, ale MAC mu dodá šťávu, a hlavně ten odstín je naprosto super!
A jasně, ke stínu potřebuju štětec, tenhle z dm je můj velice oblíbený, za slušnou cenu dobrá kvalita....
Místo plácání se s linkama beru tužku - oblíbenou hnědou od Rimmel 003 brown, je  tak akorát tvrdá, pevná, ale velice dobře pigmentovaná a zároveň akorát měkká, aby se s ní dala udělat krásná linka.
Co se týče řasenek, měla jsem teď nutkání koupit si a vyzkoušet nějakou jinou, páč moje Missí právě dochází - ale když jsem prošla celou drogešku, tak jsem zjistila, že nabídka řasenek je pro mě velice tristní, ty obludné obaly a pokud je slušný obal, skrývá obludný kartáček za kolikrát obludnou cenu. Jediná, která mě zaujala byla od Bourjois, ale nevím, jestli chci sázet dvě stovky na nejistotu, když mám jistotu za stovku v podobě Milionářské řasenky od Miss Sporty. Nu což.
Z rtěnek, kterých kolikrát tahám po kabelkách dost, jsem vybrala jen tuhle Dermacolí Lip Seduction klikací, protože ji opravdu používám nejraději, místo balzámu, vytáhnu a hydratace trvá na cestách dost slušně dlouho.
Naprostá spokojenost už nějaký ten pátek - odstín 05 - tzn. moje rty ale lepší..

Tak cestovat bez voňky se nedá, že jo. Klíma umí udělat své, pachtění se hromadnými prostředky taky.
Můj nový oblíbenec je světe div se Old Špajz, nedá se nic dělat, pro chlapy se dělaj asi nejlepší deošky. A tahle vlčí voní tak sladce ovocně, že ji podezírám z toho, že pro muže není vůbec určena :-). Skvělá gelová konzistence, žádná vlhkost, žádné nepřípustné pachy. Totální spokojenost a nějakého chlapa z reklamy klidně k tomu přiberu...
Je jasné, co se skrývá v atomizéru a bez čeho se neobejdu - bez parfému z Hermesí rodinky, už nastal opět čas na Un Jardin Sur Le Nil, hmmm trvalá láska...
Samozřejmě, i když mám sebou rtěnku, nějaký balzám mám po ruce (prej po ruce, vždycky ho hledám!!) taky.
Tentokrát jsem si koupila novinku od Balea, na suché rty - já a hydratace a výživa, na to prostě slyším. Bohužel na cestách jsem zjistila, že ačkoliv má Balea hrozně pěkně složení (na Baleu), tak nějak to "nemastí" a nedrží, jak bych potřebovala. Vypadá to, že si tentokrát asi sbalím něco jiného....
Prostě mě nenadchnul, ale ani neurazil. Holt jsem si asi po přečtení - trockene Lippen představovala něco výživnějšího.
A dštím síru na toho, kdo mi zrušil úžasný  balzám na rty v tubičce od Balea s ureou - to byl výrobek na ultra suché rty, vynikající..

Klasika z dm - tělové máslo, znají a používají asi téměř všichni. Tohle malé balení je na cesty jak dělané, na tělo, na ruce.....klidně i na obličej při maximálním minimáči. Nemám mu co vytknout, beru sebou stále, pokud neberu více voňavější tělové mléko od Victoria Secret v malém balení (už se tady určitě taky někde vyskytlo).

A když jsem nafotila dekorativku na cestu, tak jsem si uvědomila podstatnou věc, že tam něco chybí!
Bez bronzeru potažmo tvářenky nevylézám ven, můj minimalismus má určitě hranice - takže jsem přihodila ještě duo Catrice - heboučký kabuki a oblíbený bronzer.

Tak ještě naházet nějaké oblečení, jízdenky, kreditky, fotovýbava, zkontrolovat, jestli není kocour v tašce a tradáááá :-)

Jak jste na tom s balením na cesty Vy? Jak hodně jste schopni zkrouhnout svoji kosme-výbavu atd?
Nebo se o něco takového nepokoušíte? Jací jsou Vaši cestovní oblíbenci?