neděle 11. května 2014

Jak být mámou a nezbláznit se...?

Zdravím všechny své milé čtenářky,

nečekejte, že Vám dnes zodpovím výše zmíněnou otázku, ale budu se aspoň zodpovědně na toto téma zamýšlet :-D....
Toto téma určitě není aktuální jen dnes, kdy všechny mámy slaví svůj svátek...
Ano, mohla jsem tento článek napsat i dříve než ke konci dne, kdy všechny mámy už vesměs doslavily...
Ale já touto otázkou žiji každý každičký den a myslím, že nejenom já.

Dneska chci tímto článkem vzdát hold všem ženám maminkám, ale pozor zároveň také ženám, které z jakéhokoliv důvodů své vlastní děti nemají (ono zbláznit se nemusíte zákonitě jen z dětí !-)) - buď z důvodu rozhodnutí z vlastní vůle anebo z vyšších rozhodnutí matky přírody....

Každá žena jako taková je potenciální dárkyní života a tak by měla být i oslavována....díky tomu má totiž přístup k životadárné síle.....ale bohužel není často ani ve společnosti za to oslavována či spíše se na její adresu snáší plno klišé....Jak může být žena slabším pohlavím, když dokáže vychovat nového člověka?
Jak je možné, že byla po staletí přehlížena a neměla možnost volby (natož volit, jestli dítě chce či ne - ó svatý vynález antikoncepce, chvalořečíme ti)........když na jejich bedrech leží výchova nových generací?

Dneska toto téma chci nakousnout spíše z lehka a vtipně a s ironií....páč zrovna tyhle dovednosti vám zároveň pomůžou přežít
 a užít si svátek matek, a ne jenom jeden den v roce.....


Kytička pro všechny mámy: 
ať už se staráte o lidského tvora nebo pejska nebo kočku :-)

Ono být mámou není žádná prča, co si budem vykládat. Nejsou na to školy ani extra kurzy (kdy máte dneska kurz na kde co) aneb jak být dobrou mámou?
Není na to patent -  v mámu rostete a učíte se jí být tak, jak roste a učí se vaše dítě.
Vaše dítě udělalo první krůček? I Vy jste udělala první krůček...
Vaše dítě jde poprvé do školky? I Vy jdete poprvé do školky....
Vaše dítě jde na střední školu? I Vy jdete poprvé na střední školu?.....Jako máma......
Máte děti dvě? Jasně, už jste o něco zběhlejší, starší dítě vyšlapalo cestu nejen sobě, ale i Vám a mladšímu sourozenci (který si toto ale neuvědomuje, a vidí akorát ty nevýhody, které má oproti staršímu sourozenci !-)......, ale každé dítě je jiné a zase budete mít úplně jiné zážitky a navíc budete už navždy schizofrenní :-D...

Mé milé dámy, nalijme si čistého vína. Častým pomocníkem na konci vyčerpávajícího dne bývá právě ta sklenička dobrého vína :-)....
Aneb pravidlo číslo jedna: žádná pomůcka není dost pod úroveň, pokud Vás udrží při smyslech (nebo otupí smysly) při občas nesmyslném snažení udržet své potomky při životě i proti jejich vůli !-)....
Jak sladká odměna na konci dne!!!
(Bacha, nepopíjet celý den už od rána, to nikomu neprospěje, i když den se může hned zdát zábavnější !-)
Aktuálně doporučuju víno z nové sklizně Lídlu, těžší ale chuťově bohatý Cabernet Savignon za super cenu 70 kaček.....
(ano, přiznávám, popíjím ho při psaní tohoto článku :-DD, však už je večer, ne....)

Každá máma vám potvrdí, že nejvíce miluje své dítě, když spí....
a jak bývaj ty mláďata ve spánku rozkošná, co....

V rámci propagandy mateřství, bylo mateřství dost často idealizováno, aby ženy a dívky vůbec, díky antikoncepci, nějaké ty děti porodily. Jsou to všecko vesměs bláboly. Roky nespíte a v prvních měsících jste ráda, že máte čas na osprchování se a výměnu spodního prádla...ale to vám nikdo neřekne...
Neřekne vám nikdo, že budete muset žít se svýma vlastníma rozhodnutíma, kdy máte pocit, že jste krkavčí máma, když odložíte dítě na den k babičce....Jak zároveň být matka, manželka a žena???
A proto si myslím a vyznávám pravidlo číslo dvě: Někdy být nejlepší matkou znamená zdekovat se a nebýt na chvíli matkou vůbec.....třeba jet s kamarádkou na celodenní výlet a děti nechat u babiček a otců....(přece tatínky neochudíme o tu úžasnou zkušenost s dětmi !-)
Hodit na chvíli mateřství za hlavu znamená třeba poznat nová místa....
Bojácná matka nesmí do lesa :-)

No někdy není třeba ani zdrhat daleko, jen zalézt s knihou do pokoje a prostě stačí říct: hele nemám čas, řekni tatínkovi......
(výčitky svědomí jsou při této aktivitě přísně zakázany!)
Jó i matky maj strach vzlétnout nejen mláďata z hnízda...
a klíďo si přečtěte nějakou kontroverzní knihu, vůbec ji nemusí psát matka hehe....

Jako matka větších dětí ve věku teenagerů už jsem pochopila tu hlášku, kterou mě neustále častovala starší generace a já nad ní ohrnovala nos, protože jsem ji nechápala....samozřejmě...
Lidi je to fakt: malé děti - malé starosti, velké děti - velké starosti.
Ale nechtějte, abych vám to vysvětlovala, když zrovna jste ve fázi "malé děti-malé starosti"....
Proč myslíte, že se každý měsíc barvím hennou? No protože jsem už šedivá :-)....
Ano, mám velké/spíševětší děti.....Děti, které se mnou bojují o každou blbost sotva procitnou ráno do nového dne (a nedejbože, když se špatně vyspaly...všecko schytáte vy milující matka)...ano je lepší se zdekovat....hurááá do práce :-)

Když jsou děti větší, tak už jsou vám rovnocennými partnery v diskuzích a povídání, můžete se s nimi dívat na The big bang theory, Velkou oříškovou loupež nebo na Batmana....můžete s něma jít na procházku a užít si ji, protože nešlapou do každé kaluže a nelezou do každé díry....
......můžete si udělat krásnou plain-air chvilku v přírodě.....sama se věnovat focení a kochání se přírodou, aniž byste musela chránit své potomky před útoky dravých šelem (pavouk?).... atd atd. 
Ale také zaplatíte za to všecko častým odporem a vražednými pohledy, když se snažíte něco "doporučit" (někdy je fakt lepší metoda příkazů a zákazů, oj!), kdy se jen nevinně na něco zeptáte, když potřebujete, aby dítě dodržovalo jakási bazální pravidla slušnosti (úcta k rodičům??)  i rodinného provozu včetně domácích prací....pak jste největší nepřítel, protože rvete dítě od četby či počítačové hry a  stihne vás trest v podobě nenávistného obličeje...
Anó...lepší je se zdekovat, ale sakra kam??!!!!

Pokud máte dětí více než jedno vězte, že celý život budete hrát soudce v jejich potyčkách, nejnevděčnější role a často nebudete mít dostatek faktů ke spravedlivému soudu (to mi věřte!) - je to práce tak nevděčná, že se nakonec celý potyčka otočí proti vám a ty dvě milované děti grrr se otočí proti vám....Páč jim vlastně soudcujete jejich nejmilejší zábavu - soutěž, boj a rivalitúúúú.....
Další pravidlo? Vykašlete se na soudy, pokud nedochází na pěstní souboje a slovní souboje zahrnující vulgární slovník dlaždičů......
jó, kočkovaná to je zábava......(útočníka znáte a ta hlava patří mé starší dceři :-)
Kdo říkal, že se perou jen děti spolu a kočky spolu?

Dobře, tak jo, ve finále je celá výchova o tom, jak vychovat děcka, aby dokázaly vyletět z hnízda (některé fakt je třeba z toho hnízda "vykopat") bez ohledu na vás zoufalou matku, která přece do těch potomků vložila svoji krev a slzy a veškerou energii....
Bohužel, estli si myslíte, že vás čeká vděk, do rodičovství nemá smysl investovat !-)....
Copak tráva děkuje hlíně, že z ní roste a že jí vyživuje? Prdlajs, nevěřte tomu, nikdy!!!!

Dámy, pokud děti ještě nemáte, vězte, že je to nejkrásnější zkušenost na světě, ale zaplatíte za ní vším co máte....!-D.....
A co je na tom nejhorší? Zaplatíte to rády a s tou největší láskou v srdci!
Nic totiž není silnější než láska mateřská - vložíte do svých potomků všechno, aby vás nakonec popřely a opustily...A tak to má být...
Ovšem útěcha tkví v tom, že pokud to celé uděláte "dobře", ty nevděčné děcka, se k vám budou rády vracet....
Zaplatit totiž vysokou cenu neznamená obětovat se!!!!!! Každý den platíte na účet svého mateřství, ale ten účet nesmí být nikdy v červených číslech! Obětí nikdy nic nezískáte, ale všecko ztratíte a často i objekt lásky....Kerej objekt by totiž ještě rád poslouchal celá léta, jak strašně jste se obětovala a že vás skoro trefil šlak......? A tak bacha na vyrovnanou bilanci :-)
Nakonec přijdou dny jako den matek a váše věčně nasraná puberťáčka vám vlastnoručně vyrobí krásný šperk z fimo hmoty a její starší ségra vám nakreslí skřítka pro štěstí - vlastnoručně a z vlastní hlavy....
Každá máma takového skřítka potřebuje...

Jo, mateřství je krása i nehorázná dřina. 
Apropos pointa té hlášky malé děti - malé starosti, velké děti - velké starosti tkví v tom, že ty velké starosti jsou převážně už psychologická záležitost, prostě je to na "bednu" :-)....
A tak je třeba si dopřávat malé radosti (radši velké, ale když nejsou tak i malé !-) každý den.
Namalujte si den narůžovo....anebo jen namodro jako já !-), pěstujte nejen své potomky, ale i své koníčky 
(budete hned spokojenější matka hehe).....
nádherná modrá Essie mi zpříjemňovala poslední dny
(aneb mezi řádky: bude modrý lakovací článek...)

začala jsem tvořit aneb art-terapie léčí i šílenost matek :-)
a není nad to se zašít do kouta a tam si hrát s barvama....

oslava jak se patří, taštičky z listového těsta (článek bude), mé oblíbené kopretiny
a čaj ke dni matek od dm....hodně dobrý čaj: roibos, čokoláda, vanilka (něco pro Lištičku !-)
jak tyhle chutě v čajích nevyhledávám teď mě fakt potěšila a pohladila...a půjdu si koupit celou krabku...
dokonce si troufám říct, že je lepší možná než ten Apotheke :-)

Tak jo....Aha, už nemám co pít??? Tak se nedá nic dělat - konec článku, mé milé...
Jdu nakrmit dravou zvěř, slíznout pár vražedných pohledů.....a dát si další sklenku vína.

Přeji Vám nádherný týden a všem mamčám krásný sváteční den - KAŽDÝ DEN!!!!!

S láskou Vaše eM

PS: Hlubokou úklonu speciálně pro matky samoživitelky, které tento boj svádějí každý den a často bez pomoci ostatních......a dvojitou hlubokou úklonu pro maminky postižených dětí...nedejbože také samoživitelky.....
Vzdávám hold Vaší mateřské lásce, která hory přenáší! Amen.


14 komentářů:

  1. Nejmilejší Emí,
    já ti skládám poklonu za tak krásně napsaný, pravdivý a zábavný článek. Já do toho asi nemám moc co mluvit, jelikož jsem stále v rukou rodičů, ale musím říct, že alespoň částečně chápu složitost matčina bytí. Já jsem momentálně ten věčně protivný, popletený adolescent se sklony k vzdoru. A vím, že to se mnou není vůbec jednoduché. Takže plně chápu i ''protistranu'', která teda zrovna dvakrát nepomáhá.
    Čím jsem starší, tím větší je v mých očích břímě, které si s sebou nese snad každá maminka. A máte můj obdiv. Vždy mě překvapí klidná reakce některých maminek v situaci, kdybych já vyletěla z kůže nebo už si dávno hodila mašli.
    Z toho vyplývá, že k Vám, maminkám chovám bezmezný obdiv. Vděčnost, pochopení a lásku. Hlavně lásku. :)
    Tvá Janie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janinko, děkuji moc za poklonu - je mi ctí :-)....Ale co bys neměla mluvit - maminku máš a tak víš, co to obnáší. Já už to jen vidím z obou stran a někdy to není jednoduché. Sama vím, jak to teenageři nemají lehké ani se sebou ani v kolektivu a pak kopou kolem sebe a prostě se hledají - svou identitu a místo na světě....je to přirozené, ale i když si to opakuji dnes a denně a snažím se to pochopit vytáčí mě to kolikrát na kvadrát :-)....Asi to funguje tak, že když je máma v pohodě a není unavená, nedejbože neřeší osobní problémy, tak má dost energie ustát tohle období bez zásadních traumat na obou stranách - bohužel něco jako ideální stav neexistuje nikdy a pak dochází ke střetům.
      Ale i takto dítě vlastně roste, učí se osamostatnit se tím, že bojuje proti rodičům, vyhraňuje se vůči nim a to je vlastně správně.....Držím Ti pěsti ať jednou cestu k sobě najdete, bohužel z vlastní zkušenosti vím, že to není lehké a někdy to není ani možné - i to se stává.....
      Přeji Ti taky moc lásky i Tvé mamince.....

      Vymazat
  2. To je krásné. :) Je pravda, že do mateřství mám daleko, moje jediné dítě je ušaté a chlupaté, ale zato mám sama dva malé brášky a vidím, jaké to s nimi je. (Ale procházka s tím starším už je docela zábavná (má 4 roky). Posledně jsem mu ukazovala od bobrů ohryzaný strom na břehu řeky, a po příchodu domů hrdě oznámil, že jsme viděli strom, který okousal hadr. :D)
    Každopádně obdivuji svou a potažmo i každou další maminku. Já k tomu, abych jí byla, zatím nedozrála. Doufám ale, že to přijde. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. An moc děkuji. Ono vůbec nezáleží na tom, že ještě nejsi maminka, je vidět, že trénink máš velký, jak s ušáčkem tak s malými sourozenci :-D.....
      Ty dětská přeřeknutí jsou stejně nejlepší a nejvtipnější. Moje holky už mě oblažují občas velice trefnými glosami, a občas si říkám, kam na to chodí :-)
      Já myslím, že to jednou příjde An a budeš super máma :-)

      Vymazat
  3. Krásne a pravdivé! Neexistuje väčší oxymoron ako matka. Hoci oxymoron by mal mať dve slová, navzájom sa vylučujúce, v tomto prípade stačí jedno a vystihuje plusy aj mínusy, výšky aj pády, šťastie aj smútok, obete aj radosti, slzy aj smiech, bolesť aj teplo pri srdci, obavy aj uvoľnenie, únavu a eufóriu a množstvo ďalších emócií a pocitov. Dieťa vie matku potrápiť, rozčúliť, unaviť, sklamať, uraziť a pritom stačí jediný pohľad na spiaceho drobca a stále vidíme to malé bábätko, ktoré malo jeden mesiac a všetko je zabudnuté. Nech je úloha byť mamou akokoľvek náročná, krajšiu úlohu som v živote zatiaľ nenašla a pochybujem, že nájdem. Nech sa hovorí, čo chce, každá z nás to má v sebe a to sa nedá ignorovať. Je to akási podstata ženy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Júlinko, bože ty jsi to napsala tak krásně!!!! Jsi mě úplně dojala. Jsi moudrá žena a maminka a máš pravdu stoprocentně a naprosto nádherně si vystihla jedním slovem to, na co já musela použít několik odstavců :-))...oxymorón je i v tomto jednoslovném případě opravdu na místě.....A já i teď ve chvílích, kdy mě přepadá smutek čerpám sílu z toho, že jsem dokázala na nějaký čas upozadit samu sebe, abych mohla vychovat ty moje dvě lidská koťata, jsem opravdu šťastná, že je mám a žádné jiné dílo se mi tak nepovedlo, ovšem toto dílo ještě není hotovo !-) - ale tak pochválit se není nikdy od věci a člověku to dodá sil do dalších dní plných oxymorónu :-D.

      Vymazat
    2. Zlatíčko Marcelka a keď Ti bude niekedy blbo a budeš v koncoch a ja viem, že to ešte bohužiaľ príde, spomeň si na to, aký si drahocenný a úžasný oxymoron a dve krásne mladé ženy sú na tomto svete vďaka Tebe a nielen že sú, oni priam prekvitajú a obohacujú tento svet a to vďaka tomu, že si ich nielen na svet priviedla, ale ich tým svetom každý deň správne vedieš. Aj keď je to občas ťažké, my ostatné z klubu oxymoron nie sme na tom o nič lepšie a tiež sa každý deň učíme na vlastných chybách :-) Ďakujem Ti za pekné slová chvály, píšeš mi ako vždy z duše a si proste moja krvná skupina, veď to dúfam už vieš.

      Vymazat
    3. Moje nejmilejší, je vidět, že Ty máš v sobě spoustu té nádherné mateřské něhy a lásky !-), protože na mě Tvá slova působí opravdu tak, že utěšují a hladí. Tvé děti mají nejlepší maminku pod sluncem, o tom žádná - tolik lásky od Tebe dostávají. Dyť já ji cítím jen tak virtuálně, natož jaké to musí být, když je svým teplem a přítomností objímáš....
      Máš pravdu i když je to záhul, mám pocit, jako by nás nějak ta mateřská láska nadnášela, abychom všechny ty krize a průšvihy zvládly i kvůli těm dětem. Někdy je ta zodpovědnost až děsivá a vůbec těch starostí je nad hlavu a člověk bojuje často se sebou a je to stylem pokus-omyl.....ale musím říct, že přes ty všecky starosti existenční a vůbec výchovné, to že mám dvě super zdravé a krásné holky mě drží nad vodou až tak, že prostě plavu, netopím se !-), citím se díky nim šťastná :-D a to přeji každé mámě. Protože já třeba zažila, kdy moje máma upřednostňovala spíše chlapy než vlastní dítě a nikdy jsme si k sobě už ten blízký vztah znovu nenašly - funguje na úrovni zdvořilosti (a kolikrát i to je dřina), takže pro mě jsou děti na prvním místě...jenže to je zas možná ten problém, že to chlapi nedaj....ale to je mi už jedno...nemám špatné svědomí, že bych někoho kdy zanedbávala díky mateřské roli - teda mám....zanedbávala jsem leda tak sebe....znáš to !-))))
      Drahá moje opatruj se. Doufám, že se držíš a hodně lenošíš!! děkuji za podporu!

      Vymazat
  4. Zlatí moje, Ty musíš fakt začít psát knihy! Krásně jsi to vystihla a ty Tvoje holky mají velké štěstí, že Tě mají!! A věř mi, že to časem ocení :o)) my dvě bychom si na tohle téma mohly vykládat hodiny, co?
    Dělej to, co děláš dál, protože to děláš dobře a hlavně nezapomínej na sebe, vždyť víš!!
    Krásný den Sis!! :***

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje nejmilejší! Téééda děkuju za tak obrovský kompliment!! Knihy říkáš? No chtělo by to začít něčím vydělávat na tu vysněnou knihovnu, co? Třeba to jednou fakt zkusím a Ty mi budeš psát do knihy vtipný komenty :-D
      Však víš, jak je nám tohle téma blízké, už jen to, co jsme zažily my jako dcery, že.....ale tak já doufám, že to jednou holky fakt pochopí....si to musím opakovat každý den !-)
      Moc děkuju za podporu, však víš !-D
      Papáááá a těšíme se celá Shelly family, že teta Enka jednou přijede! :-*:-*:-*:-*:-*

      Vymazat
  5. Moc se mi líbí tahle tvá myšlenka a zcela s ní souzním. Děti mít, protože je chci mít. Naplňuje mě to. Nečekám za to jejich vděčnost. Nečekám ani obdiv společnosti, protože jsem matka a kdo je víc. Že jsem superžena, protože všechno bezchybně zvládám. Nezvládám, nemusím. Děti klidně občas můžu svěřit na hlídání babičkám, ať se stará někdo jiný nebo je prostě nechat sedět u počítače a jít si nalít skleničku, protože pokud jim nebudu pár minut věnovat pozornost a starat se o přísun kreativní zábavy a podnětů, jistě to jejich duševní vývoj nevratně neohrozí. Rozsuzování krvavých rvaček a noční vstávání k tomu tak nějak patří. Musím cítit, že mě baví, že mi doma roste malá osobnost. Od bezmocného kojence, přes zvídavé batole, po vzpurného puberťáka, abych doma nakonec měla bytost, se kterou můžu jít třeba na kafe, smát se u filmu a která sice z toho hnízda jednou vyletí, ale bude se vracet, abychom spolu probrali starosti všedního dne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé to mě těší, moc děkuju :-D
      Víš, to je právě to, že já se učila tou mámou být už nějakou dobu, že - starší je téměř šestnáct, ale když jsem byla novopečená máma, tak prostě musím přiznat, že jsem věděla prd a to jsem četla knihy i časáky, ale kniha ti neporadí, proč to dítě furt řve :-). Cca po třech letech, jsem doslova prohlásila: hm asi už trochu vím, o čem to mateřství je...
      Jenže to ti nikdo neřekne, že, všichní óchaj a áchaj jak je mateřství krásný.....jo je, ale prostě má svý odvrácený strany....a tak jsem tady vypustila trošku páry ze svého mateřství, když byl ten svátek....Ano máš naprostou pravdu - jedině mít děti, proto že je chceš, fakt se vším všude :-D...a pak to prostě sneseš a dokážeš být (někdy) i nad věcí, ale hlavně prostě miluješ....

      Vymazat

Děkuji Vám všem za zastavení a že věnujete svůj čas napsání komentáře. Moc mě taková zpětná vazba těší!!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

Translate