čtvrtek 9. května 2013

Z knihovničky - Tajná kniha Ireny Obermannové

aneb když muž a žena dělají totéž není to totéž a o slepé adoraci národa českého...:)



Zdravím Vás všechny, 
doufám, že jste si užili včerejší volno, jak se patří....
Mám pro Vás rozepsáno několik článků, ale žádný není dokončený - nějak nemám kapacitu. Spíše mám dnes v plánu "pasivně" odpočívat u četby článků mých oblíbených bloggerek, které mi utekly, zatímco jsem byla offline...Ale nebojte, myslím, že dnes dorazím aspoň jeden kosmetický článek :)...mezitím si můžete přečíst moje mudrování (které už jsem sepsala dříve...) o jedné knize.....

Tato kniha se vymyká mé línii detektivek. Občas si musím od těch vražd i odpočinout.
Přiznám se, že jsem tuto knihu četla hlavně ze zvědavosti.
Kolem této knihy a především její autorky se totiž rozvířil takový mediální kolotoč, že si toho nešlo nevšimnout. A je to svým způsobem kontroverzní téma.
Irenu Obermannovou řadím ke své "lehké" četbě. Prostě když příjdu z práce a moje oči jsou ještě schopné vidět a mozek přijímat, tak si ráda přečtu, co fajn plyne, není příliš náročné, ale přesto se můžu s námětem nějakým způsobem identifikovat. Protože jsem ženská a autorka píše o ženách - tak nějak nekýčovitě.

Trochu jsem se té knihy bála, přestože jsem už předtím několik knížek od autorky zkonzumovala. Nevěděla jsem, kam až autorka zajde a  jestli se mi to ještě bude líbit...ale nenechala jsem se zviklat mediálním lynčem,
O co vlastně jde.
Autorka se velmi čtivým způsobem formou deníku vyrovnává se svým dlouholetým vztahem milenky a především s počínajícím (opět paralelním) vztahem "milenky" Největšího Čecha Václava Havla. A v tom je celé jádro "mediálního problému".
V naší zemi máme totiž dost nebezpečnou tendenci utvořit si z jednoho člověka modlu. A Václav Havel bezesporu byl a stále modla je. Nepopírám jeho zásluhy ani jeho osobnostní kvality. A pokud tedy někoho v této zemi obdivovat - tak určitě jeho. ALE - vadí mi to modlaření. Je to stále jen člověk - měl své chyby (navíc, o tom že měl rád ženy se snad vědělo, ne). A tak když spisovatelka napíše o tom, že  měla poměr s národní modlou (a že mimo jiné pro ni byl modlou taky :), tak se všichni zblázní - a lynčujou spisovatelku...Nesnáším tyto šovinistické manýry naší společnosti. Svobodná žena byla milenka a ženatý muž byl milenec. Muž je v pořádku - ženská je bestie (protože to prozradila). Promiňte, tohle neberu.
Co se týče knihy. Sama bych nedokázala napsat o něčem tak intimním jako je vztah k muži. Jsem sice bloggerka, ale ne spisovatelka :). Nicméně kniha je zajímavým pohledem na osobu Václava Havla ze zákulisí a ještě k tomu viděno "cizí" ženou. To bylo fajn. Jsem velmi ráda, že autorka nesklouzla do nevkusu a ušetřila čtenáře intimních detailů vztahu. Ale v první řadě je to především příběh ženy, které táhne na padesát, má dospělé děti a dva vztahy, v nichž obou funguje pouze jaksi okrajově - jako milenka. Příběh na mě působil spíše smutně. Je jasné, že autorka měla v životě jasné priority - děti a svoje psaní a  s muži  to nějak nevycházelo... Jen nechápu, jak dokázala mít vztah s mužem, který měl svou rodinu jinde, 12 let. Nechápu, jak to mohla vydržet. Vztahy jsou tak trochu o sebezapření - někdy méně, někdy více - ale takové sebezapření ve vztahu bych osobně nezvládla. Chápu ale, že svou situaci mohla vnímat tak, že svým způsobem má vlastně obojí - svoji svobodu i muže - ale přesto sama přiznávala, že měla chvíle, kdy chtěla víc. Taková chvíle vždycky přijde. Zákonitě.
Irena Obermannová napsala otevřenou zpověď především o sobě, a to je pro mě berná mince.
Věřím - chci věřit, že tuto knihu nenapsala jako kalkul - či touhu bulvarizovat, ale z touhy vypsat se ze svého příběhu zakázané lásky. Protože, jak je vidno z jejích osobních reakcí v médiích, takovou vlnu nenávisti nečekala a naivně a dobrovolně se vydala všanc šovinistické části společnosti...Za toto má můj obdiv, nicméně si myslím, že ona sama z toho musí mít přinejmenším protichůdné pocity.....Příběh ženy mě zajímá, bulvární příběh poměru se slavnou osobností ne. Ale o tom ta kniha není..
Pozn. Nejsem obhájce paralelních vztahů, jsem obhájce ženy a nemodlaření :).

Sumasumárum: 
Kniha se čte tak nějak v klidu, je v ní typický rukopis autorky - nevymyká se nijak z její tvorby. Zaujal mě  deníkový zápis - tato forma dává knize přehlednost a spád. Kdyby v knize nefiguroval V. Havel, byla by to jen další kniha Ireny Obermannové, kterou si přečtu, když mám náladu. Ale jednu věc si média neuvědomují, že tímto svým přístupem udělaly knize velkou reklamu. ☻☺

Četly jste nějakou knihu od Ireny Obermannové - nebo třeba konkrétně tuto?

Jaké knížky berete jako svou oddychovou četbu?


11 komentářů:

  1. Musím s tebou nesouhlasit, za tímto činem vidím jen kalkul autorky, ať už to bylo jakkoliv. Faktem je, že kdyby všude neuváděla jako milence Havla, málokdo (a zvlášť média) by tuto kauzu zaznamenal a autorka by těžko dosáhla rekordních prodejů. A můj názor na milenky- když už se tak rozhodnou, tak je to jejich věc, ale nepřijde mi fér to přiznávat a ničit rodiny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je v pořádku, že nesouhlasíš. Zmínila jsem tuhle kontroverzní knihu schválně, aby byla nějaká diskuze...Samozřejmě, pokud jsem já ta naivní a byl to čistý kalkul - tak musím uznat, že vyšel, protože spousta lidí si tu knihu přečetla jenom kvůli tomu mediálnímu kolotoči - a já zas nejsem ta, co čte masovky a všechno, o čem se povídá. Přečetla jsem si ji proto, že se mi pár knih od autorky líbilo....Ale samozřejmě nehájím milenky, myslím, že je to spíše smutné. Pravdou je, že většinou tuto potřebu přiznávat se mají všeobecně ženy, muži tohle myslím neřeší - aspoň soudě podle toho, co vidím ve svém okolí...:)

      Vymazat
  2. Ahoj Marci, musím přiznat, že Tajnou knihu jsem také četla a také pouze ze zvědavosti :). Myslím, že díky "diskusi", která se v době vydání této knihy na veřejnosti rozpoutala, byla kniha dost vyhledávána. Marci, užij si pěkný zbytek týdne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu Alis, kdyby se kolem toho neroztočil takový humbuk spousta lidí by tu knihu ani nezaznamenala....Krásný den Tobě!!!

      Vymazat
  3. Knihu jsem nečetla a možná, kdyby se mi dostala do ruky, tak bych si ji přečetla, protože o ní čtu u tebe. Mne baví sci-fi, ale nikde to moc neříkám, protože si každý představí Star Wars, ale tak to vůbec není. Jinak mne baví i různorodé žánry. Za poslední dobu mne nejvíc bavil Noční klub od Jiřího Kulhánka, ale nelze doporučit každému :-). Opravdu to není blbost o upírech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zajímaly by mě teda Tvoje tipy na dobré sci-fi, moc se v tomto žánru nevyznám. A je mi jasné, že je taky hodně zpopularizovaný těmi Star Wars - většina lidí nic jiného ani nezná, ale myslím, že to je spíše taková pohádka než pravá sci-fi. Já mám jednu jedinou oblíbenou sci-fi a to je Den Trifidů, stará klasika. Tu můžu i zfilmovanou,ale kniha je mnohem lepší :)....

      Vymazat
  4. Ahoj eM, ty jsi pro změnu alespoň částečně ukojila moji zvědavost na tuhle knihu:) Mediálního kolotoče si opravdu nešlo nevšimnout. Nicméně zatím jsem ji v ruce neměla. Sama nevím jaký postoj přesně zaujmout. Je mi vcelku jedno, že právě tito dva měli poměr, kvality ani jednoho z nich to v mých očích nezmenšuje (oba už notnou dobu dospělí a o rozbíjení rodin nelze hovořit) na druhou stranu stále polemizuju o tom, jestli bylo vhodné konkretizovat milence. Ano, z mediálního hlediska určitě. Ale jak říkám knihu jsem nečetla, detaily neznám, proto nesoudím a rozhodně se nepohoršuju:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že jsem aspoň trošku poodhalila :)- s knížkama je to těžké, když člověk nemůže přímo "vyžvanit" o co tam jde, aby nezkazil případný zážitek..Kniha je tak zvláštně zakódovaná,nejsou tam pravá jména např. milenec=Největší Čech, že nebýt médií nevím, jestli by mě to hned trklo :) a ani mě to vlastně nijak nezajímá. A máš pravdu v tomto případě se nic nerozbíjelo, maximálně vztahy dospělých lidí. Každopádně se mi líbí, že se nepohoršuješ :). K tomu je třeba nadhled....

      Vymazat
  5. Měla jsem doma dvě její knihy a po snaze přelouskat alespoň tak dvacet stránek jsem to vzdala a říkám si tedy na co je tak pyšná když se to nedá vůbec číst...a že já nepřečtu knihu je opravdu úkaz, protože louskám a čtu jak zjednaná a těch které jsem vrátila bez dočtení je za ta léta opravdu jen pár.

    OdpovědětVymazat
  6. Měla jsem doma dvě její knihy a po snaze přelouskat alespoň tak dvacet stránek jsem to vzdala a říkám si tedy na co je tak pyšná když se to nedá vůbec číst...a že já nepřečtu knihu je opravdu úkaz, protože louskám a čtu jak zjednaná a těch které jsem vrátila bez dočtení je za ta léta opravdu jen pár.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že její knihy neodsejpají tak jako třeba detektivka, nemají většinou nějaký zásadní příběh - myslím, že třeba její povídky jsou lepší, i když já zrovna moc povídky nemusím :)

      Vymazat

Děkuji Vám všem za zastavení a že věnujete svůj čas napsání komentáře. Moc mě taková zpětná vazba těší!!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

Translate